Restaurace mimo srovnávací testy 2

Jídlo

2. 4. 2013

Další podniky, které jsem nějak neorganizovaně navštívil. Zatím postupně doplňuji.

- Amfora - Plzeň
- Měděná pánev - Brno
- Na Netřebě - Mikulovice
- U Zlatého lva - Havlíčkův Brod
- Dolce Villa - Nebušice
- Fellini - Praha - Zličín
- Na Ostrově - Písek
- Cafe Imperial - Praha
- Na Pekárně - Čakovičky
- Wine and Food - Praha
- Blackdog Cantina - Beroun
- Fregatta - Měchenice

---

Amfora - Plzeň

Amfora

Tak jsem po dvou letech byl v Plzni a šel jsem na večeři do Amfory.
I jindy bývala restaurace prázdná nebo jen s malým počtem hostů a i tentokrát byla prázdná. Prostírání na stole bylo vyvedené dost pěkně, tak jsem si říkal, jak jsme to zase vyhráli. Trochu mne zarazilo, když nevyužili skleničky, co byly na stole předpřipravené, ani je neodnesli, když je nepoužili.
Pak mne zarazilo, že se jídelní lístek neshodoval s jídelním lístkem uvedeným na internetu. Jídelní lístek byl celkově amatérský, protože například nadpis Moučníky by na spodu jedné strany a výčet moučníků začal až na straně další. Hlavním problémem bylo, že vyhodili mé oblíbené carbonary. A tím to šlo celé z kopce. Měli na lístku "špagety se sýrem" a "penne s parmezánem". Zeptal jsem se tedy, co to je za sýr ten "sýr" a samozřejmě jsem se dozvěděl, že to je eidam. Dal jsem si tedy špagety s rajčaty, cibulkou, slaninou a parmezánem.
Jako první jsem si dal polévku. Vývar byl na chuť dobrý, ale byl velmi velmi kalný, jako by byl uvařený už několik dní a několikrát ohřívaný. Největší problém, ale nastal u těstovin. Špagety byly rozlámané na cimpr campr, nejspíš, aby se jim dobře vešly do hrnce. Totální průšvih byla jejich chuť. Slanina uvnitř nebyla a jinak byla omáčka protlak s cibulkou. Prostě to nejobyčejnější jídlo, co si uvaříte v kotlíku, když jste pod stanem.
A úplně mne dorazili hudbou, která tam hrála hodně nahlas, rozhodně se mi s ní netrefili do vkusu, ale korunu tomu nasadili na konci, když za barem začal číšník s asi majitelkou tancovat.
Prostě trapný, špatný jídlo a už tam nikdy nepůjdu.

---

Měděná pánev - Brno

Měděná pánev

Restaurace U Měděné pánve patří mezi mé pravidelné zastavení, když jsem v Brně nebo okolí a potřebuji večeřet. Restaurace bezprostředně sousedí s pivnicí a myslím, že mají společnou kuchyni. My jsme byli v restauraci, která je patrová. Kolem deváté večerní byly obsazené asi jen dva stoly v přízemí, takže když jsme se začali hrnout do patra, byli jsme požádáni, abychom zůstali dole. Hm, pochopitelné z pohledu jejich lenosti, ale mají restauraci pro pohodlí hostů a ne pro sebe, ne? Nakonec, když zjistili, že budeme jíst, tak nám dovolili být nahoře.
Na stole byl stojánek inzerující kančí hody, ale akce končila den předem. Na dotaz nám bylo odpovězeno, že už kančí nemají, ale že se zeptá v kuchyni. Nakonec většinu měli, tak jsem si dal kančí řízečky s bramborovým salátem. Stálý jídelní lístek byl vytištěný na tlustých čtvrtkách v deskách podobných těm kancelářským. Stálá nabídka vypadala trochu nebezpečně s jídly tipu "obalovaný řízek zapečený hermelínem" a podobně.
Nicméně jsem byl jako vždy v Měděné pánvi příjemně překvapen výsledkem. Kančí řízečky byly dost dobré (nicméně dražší, asi 179Kč), bramborový salát taky, přestože trochu kyselejší. Kamarád si dal guláš s houskovými a karlovarskými knedlíky a to jídlo vypadalo opravdu luxusně. A i ten řízek zapékaný hermelínem, který si vybral kamarád, jsem ochutnal a musím přiznat, že to bylo nečekaně dobré.
Rád se do měděné pánve zase vrátím.

---

Na Netřebě - Mikulovice

Na Netřebě

Mikulovice se nalézají na cestě mezi Chrudimí a Pardubicemi. Restaurace Na Netřebě nám byla doporučena se slovy "Když tady někdo chce do restaurace, tak lidi většinou jedí do Mikulovic". Na domu je nápis, že podnik funguje od roku 1650 nebo nějaké podobné absurdní číslo. Když jsme vešli dovnitř, byly z deseti stolů obsazeny asi jen dva, ale když nás necelých dvacet obsluha viděla, řekli nám něco za způsob, že jsme měli předem zavolat. Nebyl jsem přímo u toho, ale obsluha by snad měla hosta uvítat a usadit a ne mu říkat, co měl udělat, když jeho usazení není žádný problém (třeba by byl podnik plný rezervací). Jídelní lístek je vyroben kvalitně, pevné desky obsahují pořádné listy v kroužkové vazbě. Na první pohled jsem se ale zděsit rozsahu nabídky. Bylo to typické Hovězí, Drůbeží, Vepřové, Ryby, Speciality, Velký hlad, Saláty a u každé kategorie daný typ jídla připraven na 10 různých způsobů. Bál jsem se tedy a dal jsem si jistotku. Nejdřív gulášovou polévku a pak klasický vepřový řízek s hranolkami (bramborový salát bohužel neměli).
Polévka, ačkoliv ji určitě mají připravenou někde v hrnci, trvala celkem dlouho, než ji přinesli. Konzistence byla dobrá, chuť dost nevýrazná, zasloužila by aspoň trochu přisolit.
Řízek se projevil jako jistotka, splnil přesně očekávání, byl sice mírně tužší, ale v pohodě. Hranolky byly dokonce mírně nadprůměrné, z povrchu pěkně křupavé, jen uvnitř trochu bramborovější než to mám rád. Zajímavostí na talíři byla obloha v podobě jednoho cherry rajčátka (to ještě zajímavé není), nějakého dle mého názoru domácího salátku a osmaženého tenkého plátku mrkve. Ta byla zajímavá, dobrá, myslím, že tím by se restaurace klidně mohla proslavit.
Řekl bych, že do restaurace někdo nalil celkem dost peněz, ale buď mu pak došel elán, nebo se o ni teď stará někdo jiný. Protože pěkná fasáda a nádherné vlastní nádobí kontrastuje s trochu otráveností obsluhy, nesmyslností jídelního lístku a nezájmem o internetové stránky, jelikož ty, na které uvádím odkaz, nejsou ty, které by restaurace propagovala. Restaurace propaguje tiskem na účtence adresu nanetrebe.com, ale sami se můžete podívat, kam vedou.
Cena hlavního jídla byla vyšší, než bych na vesnici čekal: gulášovka 35Kč, řízek 110Kč, hranolky 35Kč, Kofola 0,5l 30Kč, Kofola 0,3l 18Kč
Celkově mám z restaurace neutrální dojem. Není v ní nic vysloveně špatného, ale na druhou stranu ani nic, co by stálo za to se tam vypravit. Prostě, když pojedete okolo, víte o další restauraci, kde se můžete celkem bez obav najíst.

---

U Zlatého lva - Havlíčkův Brod

U Zlatého lva

Tak jsem zase jednou byl na turnaji v Havlíčkově Brodě. Původně jsme chtěli jít do restaurace Na Rynku (zjišťuju, že jsem o ní asi nepsal, tak jsem v krátkosti: průměrné jídlo za hróóóózně nízké ceny), kde jsem byl spokojený před dvěma lety, ale bohužel vaří jen do 20:00, tak jsme museli jinam. V horní části náměstí se nalézají na asi pěti metrech (nepřeháním) vstupy do tří podniků - nalevo restaurace Piombino, uprostřed nějaká vinárna, napravo Hotel U Zlatého lva. Nejprve mne ani nenapadlo, že by se jednalo o rozdílné podniky, tak jsem vstoupil do levých dveří, žádný jídelní lístek neměli u vstupu do restaurace, tak jsme se usadili a nechali jsme si jídelní lístky přinést. Co jsem viděl, mi vyrazilo dech, typické drůbež na 20 způsobů, vepřové na dvacet způsobů, hovězí na dalších dvacet, k tomu ryby, prostě asi 100 položek. Jsem schopný tolerovat nesmyslnou hromadu položek na jídelním lístku, když jsou nějakým způsobem rozumné. Kamarádka, co šla poslední, říkala, že si všimla u toho vchodu napravo, že mají čtvrt kachny za 120Kč, okamžitě jsem zbystřil. Ve chvíli, když jsem objevil v jídelním lístku položky - steak se steakovým kořením, steak s grilovacím kořením a steak s pepřovým kořením, jsem věděl, že musím vzít nohy na ramena, protože tady kuchař vůbec neví, která bije, a vaří jen z prášků.
Část se nás tedy přesunula do vedlejšího podniku - restaurace, která patří k hotelu U Zlatého lva. Prostředí tam je velmi pěkné, taková velká historická místnost s drobnými stoly pro 4 lidi. Na každém místě je připravené papírové prostírání a sklenička. Jídelní lístek se skládal z desek pro zasunutí papírů s nabídkou a desky držely sešroubovaným dřevěným hřbetem. Čtvrt kachny byla bohužel jen polední nabídka. V nabídce nás zaujala položka "Grilovaná kachní prsa se šípkovou omáčkou a pomeranči doplněné farmářskými bramborami". Hned jsem začal hlásit, jak kamarádka z třetí řady testu restaurací vytvořila úžasnou šípkovou omáčku a hned jsem si toto jídlo objednal.
Nejprve jsem dostal vývar, chuť byla dobrá, ale byl opravdu řídký jen s jedním velkým játrovým knedlíčkem. Radši mám pořádně hustý, klidně nudlemi až kašovitě hustý.
Hlavním jídlem jsem byl trochu překvapen, protože po šípkové omáčce ani památky. Opravdu nechápu, kam se poděla, protože jediná omáčková část na talíři byla šťáva z nějakých v cukru povařených pomerančů. To bylo velké zklamání, protože jsem se na šípkovou omáčku velmi těšil. Hlavní zajímavostí tedy byly pomeranče. Osobně moc cistrusy v jídle nemusím, tak se jednalo o nucený experiment. První pomeranč jsem rozkrájel a snědl celý, do druhého jsem jen trochu dloubnul a třetí jsem už nejedl vůbec, jejich chuť mi neseděla. Porce kachních prsou nebyla úplně velká, ale v pohodě dostačující, naopak brambor bylo hodně. V bramborách se nacházelo pár zbloudilých kousků pórku nebo cibulky a celkem dost osmažených kostiček slaniny. Prsa, která měla být hlavním lákadlem jídla, byla dost udělaná. Celkově bych jídlo označil za kvalitní, ale průměrné.
Číšníkovi trvalo dlouho, než nás obsloužil, jednou dokonce kamarád šel za ním, že by si dal další pivo.
Celkem jsem za 0,75l minerálku, vývar a kachní prsa bez šípkové omáčky zaplatil asi 320Kč. Cena by byla úplně v pohodě, kdyby číšník bych rychlý a dostal jsem šípkovou omáčku, takhle se jedná o průměr, který ale rozhodně není levný, takže tuto restauraci na základě této mé zkušenosti spíš nedoporučuji.

---

Dolce Villa - Nebušice

Dolce Villa

Prostředí

já - Kamarád dostal poukázku na 15% slevu na celkovou útratu v restauraci Burger Bar. Vydali jsme se tam tedy ve třech ještě s kamarádkou. Ale už při cestě do Nebušic nastal mírný problém, že na cílové adrese žádná velká cedule Burger Bar není, jedná se totiž o součást hotelu Dolce Villa a nově otevřený Burger Bar nijak nepropagují. Informace o Burger Baru byla jen na A4 na dveřích Hotelu. Po vstupu do Hotelu se octnete v místnosti s recepcí a mnoha východy. Z recepce se nás nikdo neujal, ale viděl jsem nápis Restaurace, tak jsme se tam vydali. Restaurace byla ale úplně prázdná a ne, že by tam nebyli hosté, ale nebyla tam ani obsluha, přitom stoly byly prostřené. Po chvíli jsme usoudili, že něco není v pořádku a šli jsme to zkusit po šipkách Pivnice do suterénu. Tak už bylo úplně plno, volný byl jen jeden stůl, na který jsme měli rezervaci.
kamarád - První dojem byl bohužel vcelku špatný, jelikož restauraci je velmi obtížné najít a bez předchozího pečlivého nastudování bychom pravděpodobně neměli šanci. Burger Bar samotný se nachází v suterénu místního hotelu a je dle mého vkusně a příjemně zařízen.

Obsluha

já - Objednat nám přišla příjemná servírka, která se ale asi 4x ujistila, jestli si našich 5 položek zapamatovala správně, asi byla nějaká začátečnice, protože jinde obsluha nemívá problém se zapamatováním ještě většího množství položek.
kamarád - Zpočátku se nás ujala lehce roztěkaná servírka, ale jinak nebyl problém. Pití a předkrm jsme dostali poměrně rychle, s jídlem to již tak slavné nebylo, čekali jsme přes půl hodiny. Několikrát jsme byli dotazováni, zdali je vše v pořádku.

Jídelní lístek

já - Po usazení bylo každému z nás přineseno papírové prostírání potištěné aktuálním jídelním lístkem s cenami. Z jedné strany bylo menu česky, z druhé anglicky, nápoje ovšem chyběly. Nabídka a ceny nápojů byly napsány křídou na tabulkách nad barem, což mi nebylo moc pohodlné.
kamarád - Každý dostane vlastní A3 papír, který funguje zároveň jako jídelní lístek (bez nápojů, které jsou křídou popsány nad barem) a jakási forma prostírání. Lístek je dvojjazyčný hezký a snadno se v něm orientuje.

Jídlo

já - Objednali jsme si domácí limonádu z vinné šťávy, domácí citronádu, klasický flammkuchen, jeden Jalapeno burger a dva Dolce Villa burgery. Nejrychleji přišla vinná limonáda, byla velmi dobrá, nicméně to byla prostě nejspíš kupovaná krabicová vinná šťáva v hromadě ledu. Citronáda byla opravdu domácí a také trvala o kus déle, měla v sobě mátu a byla dost dobrá, nicméně také obsahovala hromadu ledu. Takže v litrovém džbánku byla podle mne více než polovina objemu led, což mi za 79Kč radost nedělá. Ještě bych zmínil, že limonády se pijí ze džbánku brčkem. Celkem rychle přišel flammkuchen, tedy pečená tenká placička těsta pokrytá kysanou smetanou, slaninou, cibulí a sýrem. Navíc jsme na něm měli ještě natrhanou zahrádku salátu. Flammkuchen byl výborný, ne úplně velký, ale jako předkrm na třetiny příjemný, jen mi na něm vadil ten salát. A pak nastalo dlouhé 40miutové čekání na hamburgery. Hamburgery přišly na dřevěném podnosu s ohrádkou a dvěma kyblíčky s přílohami. První přílohou byl salát coleslaw, netradičně doplněný o hrozinky. Byl dobrý, hrozinky mi nevadily, ale myslím, že bez nich by to bylo aspoň stejně dobré. Druhou přílohou byly hranolky, které byly už na první pohled nějak zvláštně tmavé. Nicméně nebyly usmažené moc, tak mne nenapadlo nic jiného, než že byl ve friťáku pořádně starý olej. Chuť by tomu mohla nasvědčovat, hranolky nebyly dobré. Jalapeno hamburger jsem neochutnal. Můj Dolce Villa hamburger jsem už při výběru označil za nejistý kvůli vajíčku, ale říkal jsem si, že ho zkusím. Houska byla výborná, pevná a přitom ne tuhá, údajně jsou to jejich domácí housky. Vajíčko mi nevadilo, jen mi jeho žloutek vytekl při druhém soustu ven. Problémy jsem měl nicméně dva. Hamburger měl totiž jako omáčku hořčici místo tradiční majonézy, navíc to byla dijonská hořčice, takže dost ostrá. A problém největší byla úplná absence slaniny, která uvnitř být měla, ale nebyla. Ani u mne ani u kamarádky, ani u kamaráda.
kamarád - Nejprve příjemně překvapila domácí citronáda (79 Kč). Předkrm nebyl nic extra, salát na vrchu mohl být alespoň lehce ochucen, vzhledem k tomu že tvořil tak třetinu váhy předkrmu. Jako hlavní jídlo, jak bylo uváděno, si jej nedovedu představit, abych byl zasycen. Jako hlavní chod jsem si objednal burger Jalapenos (230 Kč). Těšil jsem se na něco pálivějšího, ale příliš pálivý nebyl. Maso bylo dost propečené, přesto šťavnaté s jemnou texturou. Velice jsem oceňoval prý domácí housku, která se vůbec nerozpadala. Jedinou vadou na kráse samotného burgeru byla chybějící slanina, která v něm být měla, ale vzhledem k tomu že tento problém byl i u druhých dvou, tak nejspíš v kuchyni došla. Dále k burgeru jako příloha byl malý kyblíček přepálených a opravdu nedobrých hranolek a salát.

Výkon-cena

já - Celkově byl hamburger velmi průměrný, konzistence byla dobrá, byl velký, ale chuťově ani trochu neohromil.
Celková cena na jednu osobu vycházela na 300Kč za třetinu flammkuchenu, dvě třetiny limonády a hamburger.
kamarád - Vzhledem k cenové kategorii bych opravdu čekal, že jídlo bude obsahovat všechny suroviny uvedené v jídelním lístku a hranolky budou poživatelné. Burger jsem již měl srovnatelný, za výrazně nižší cenu.

Závěr

já - Škoda, že prakticky celý hamburger i s přílohami nezvládli, promo akce na takovýhle nedodělek je škodlivější, než se mlčky snažit dostat na dobrou úroveň. V současném stavu se restaurace nedá doporučit.

---

Fellini - Praha - Zličín

Fellini

Prostředí

já - Restaurace je úplně nová postavená v taktéž úplně novém sídlišti na Zličíně, navštívili jsme ji s rodinou. Prostředí je super moderní a je jasné, že si někdo na designu dal hodně záležet. Před restaurací se nalézá zahrádka se stoly a samotný vnitřní prostor restaurace je velmi velký, tipuji, že pro 100 nebo více hostů. K parádnímu interiéru patří ještě uzavřený luxusní salonek. U vchodu seděl klavírista a obšťastňoval hosty živou hudbou. Na mne byla hudba hodně hlasitá, přestože mne od klavíru clonil sloup.
Internetové stránky mají pěkné a přehledné, ale trpí jednou velkou vadou v použitelnosti a to tím, že jsou ukrutně pomalé. Nejspíš kvůli tomu, že mají načtené velké množství fotek, které se střídají jako pozadí při prohlížení stránek. Scrollování je pak téměř nemožné. Méně je někdy více. Nechal bych jako pozadí jednu fotku, když už to musí být, a zbytek bych dal do nějaké galerie.

Obsluha

já - Shodou okolností byl vrchní bývalým žákem mámy, tak si s námi povídal asi víc než s normálními hosty. Trochu drmolil, takže mu bylo hůř rozumět. Obsluhoval bezchybně.

Jídelní lístek

já - Jednalo se o pseudokožené desky se všitými igelitovými listy, ve kterých byly vložené papírové stránky nabídky. První stránka nesla aktuální nabídku se sezónními chřestovými jídly. Restaurace má primárně italskou nabídku, takže je trojjazyčné pojmenování pokrmů seřazené v posloupnosti italština, čeština, angličtina. Proč ne. Trochu zvláštní je, že kromě italských jídel se v nabídce vyskytuje i pětice českých pecek jako koleno nebo žebra. Uspokojí tím určitě víc lidí, ale bojím se, aby to s plnou restaurací zvládali.

Jídlo

já - K pití nám byla nad rámec menu nabídnuta domácí citronáda, okurková šťáva nebo mátový ledový čaj. Objednal jsem si ledový čaj a splnil očekávání.
Jako předkrm nám byly přineseny plátky pizza chleba s bylinkovým máslem, takže jako v Grossetu, ale Grosseto má teda konzistenci chleba i chuť másla o dva stupně lepší.
Trvalo celkem dlouho, než nám přinesli hlavní jídla. A to byla tato nově otevřená restaurace skoro prázdná. Nevím, jak budou zvládat, až budou mít restauraci plnou.
Všechna teplá jídla jsou servírována na předehřátých talířích, za což mají velké plus.
Bratrova rajská polévka - nevyhledávám a ani tady mne neoslovila. Pizzu si dal klasickou Capriciosu, tedy šunka+žampiony. Chuť byla dobrá, ale tipuji, že byla dělaná v elektrické troubě, chyběla mi chuť dřeva, která v Grossetu je.
Mámin salát s lososem a slaninou byl super. Oba druhy masa byly perfektně udělané a směle tedy salát řadím na druhé místo hned za penzion V Polích.
Táta si dal rizoto s liškami a chřestem. Ochutnal jsem jen trošku, ale chuť byla na můj vkus velmi nevýrazná.
Já jsem si dal noky se špenátem a lososem. Byly výborné. Nejdřív jsem se bál, že je porce malá, ale byla tak akorát. Nepřejedl jsem se, ale hladový jsem taky nebyl. Ale byly fakt výborné.
Jako dezert si bratr vybral šátečky z ananasu s mascarponovým krémem. Byli jsme upozorněni, že jsou dost sladké, na můj vkus byly akorát.
Já jsem od první chvíle, kdy jsem v menu objevil položku Jahodový tatarák, věděl, že si ho musím dát. Jednalo se o jahody nakrájené na maličké kostičky a k tomu byla porce vanilkové zmrzliny. Zmrzlina byla velmi dobrá a bylo příjemné, že jahody nebyly vytažené z lednice, ale měly tak pokojovou teplotu, což krásně kontrastovalo se studenou zmrzlinou.

Výkon-cena

já - Restaurace patří mezi mírně dražší. Hlavní jídla jsou dle mého názoru naceněná úplně v pohodě někam kolem 200Kč (pizzy tak 150Kč, masa zase 350Kč, zbytek kolem těch 200Kč), ale problém vidím v cenách předkrmů a dezertů, které se pohybují mezi 100Kč a 150Kč. Připomíná mi to Kajetánku, kde vaří výborně, ale ceny těchto okrajových jídel podle mne část klientely odrazují. Cena pití je v pohodě 35Kč za třetinku coly. Konkrétně noky stály 230Kč, jahodový tatarák 105Kč, ledový čaj nevím.

Závěr

V restauraci Fellini to vypadá ukázkově. Všechno funguje, prostředí je krásné, obsluha je příjemná a jídlo je výborné. Vřele doporučuji návštěvu.

Klady
+ parádní prostředí
+ výborné jídlo
+ dobrý poměr cena-výkon hlavních jídel

Zápory
- nevyvážení cen předkrmů a dezertů
- katastrofálně pomalé internetové stránky

---

Na Ostrově - Písek

Na Ostrově

Prostředí

já - Řekl bych, že restaurace Na Ostrově je zrekonstruovaná tak 15 let, protože jsme okolo ní v mládí chodili a myslím, že tak v té době jsem si na ostrově začal uvědomovat nějaké dění. Za tu dobu minigolf mírně zchátral a provozovatel asi trochu upustil uzdu od údržby podniku. Ne, že by restaurace vypadala špatně, ale jde vidět třeba to, že se rozhodně nevysává denně ani obden nebo že jídelní lístky jsou celkem lepivé, protože je asi nikdy nikdo neutíral. Nečekejte tedy stoprocentní zážitek, ale ani se mým popisem nemusíte nechat odradit. Budova zaujme ohromně vysokým stropem.
Stránky jsou funkční a věcné. Ostatně také díky nim jsme právě tuto restauraci navštívili. Hledal jsem restaurace v Písku a nejlepší stránky s nejlepší nabídkou jídel jsem uznal v této restauraci.

Obsluha

já - Obsluhovala nás slečna, která mi připadala velmi šikovná, když uvážím mírně horší prostředí, ve kterém pracuje. Když se na zemi válelo brčko, tak ho se samozřejmostí zvedla a vyhodila. Když mi musela oznámit, že vanilková cola, která měla být součástí mého jídla, bohužel už není, nabídla mi jako řešení jeden jiný nápoj zdarma. Opět samozřejmé, ale myslím, že jsem se mohl setkat i s opačnou odpovědí.

Jídelní lístek

já - Menu bylo tvořeno několika laminovanými listy ve volné kroužkové vazbě. Jak už jsem popisoval výše, bylo trochu ulepené a některé položky nabídky už nebyly aktuální. Ovšem opravdu překvapen jsem byl, když jsem se zeptal, jaký je rozdíl mezi Pravým americkým hamburgerem a Cheeseburgerem, a dostalo se mi odpovědi, že Cheeseburger má burger ze směsi kuřecího a vepřového masa, zatímco hovězí je jen ten americký. Tento rozdíl ve složení by určitě měli v menu uvádět.

Jídlo

já - Po celém dni běhání jsem byl hladový, tak jsem si dal i polévku. Jednalo se o hovězí vývar. Byl trochu slanější, ale jinak byl velmi dobrý.
Hamburger měl pak pěkný rozměr a byl na talíři doplněn rozumným množstvím hranolek. Hranolky byly úplně luxusní, rozhodně nejlepší hranolky, co jsem kdy v restauraci měl.
Samotný hamburger s avizovaným 300g burgerem byl opravdu velký a nechyběla mu žádná důležitá část - slanina (chtělo by ji osmažit ještě trochu víc), majonéza, rajče, salát a i ta moje neoblíbená kyselá okurka. Ve spodní části byl ještě kečup, který také přispěl k tomu, že se houska až rozpadala, takže jsem byl od šťávy a omáček zapatlaný víc než normálně. Porce to byla pořádná, chuť průměrná.

Výkon-cena

já - Půllitr malinovky za 35Kč, polívka za 35Kč a hamburger s pitím za 199Kč jsou spíš pražské ceny, ale byl jsem s jídlem velmi spokojený, tak proti ceně nic nenamítám.

Závěr

Mírně nevyvážená restaurace s dobrým jídlem a obsluhou v horším prostředí a s vyššími cenami. Celkově jsem byl spokojený a restauraci můžu doporučit.

Klady
+ obsluha
+ dobré jídlo (hranolky zvláště)

Zápory
- trochu horší prostředí

---

Cafe Imperial - Praha

Cafe Imperial

Prostředí

já - V Cafe Imperial jsem byl v první sérii testu restaurací a tehdy si restaurace odnesla ocenění za nejlepší restauraci série. Po více než roce jsem dostal chuť na hamburger, a protože vím, že je v Imperialu dělají, domluvili jsme se s kamarádkou, že je půjdeme ochutnat. Prostředí je stejně krásné jako před rokem, určitě nejhezčí restaurace, kde jsem byl.

Webové stránky

já - Při rezervaci jsem narazil na zádrhel, že na internetu jejich rezervační systém umožňuje vybrat termín oběda do 15:00 nebo večeře od 17:00. Chtěli jsme ale přijít v 15:30, tak jsem jejich automatický formulář nepokoušel a radši jsem rezervaci provedl telefonicky. Vše proběhlo hladce.

Obsluha

já - Obsluha byla opět profesionální. Získali u mne jeden plusbod a jeden mínusbod. Plusbod získali za to, že věděli, jaká zelenina není v salátu, který jsme dostali. Mínusbod pak získali za to, že mi řekli, že v hamburgeru nejspíš majonéza je, ale nebyla.

Jídelní lístek

já - Fotka s jídelním lístkem bohužel nějak nevyšla. Jedná se o klasické pevnější papírové desky, ve kterých je zasunutá denní nabídka a dále vložená několikastránková stálá nabídka. Na stálé nabídce mne opravdu hodně potěšilo, že na prvním místě byly uvedeny nápoje. Připadá mi opravdu dementní, že většina ostatních restaurací dává nabídku nápojů úplně na konec, takže host v lístku musí listovat jak šílenec.

Jídlo

já - Šel jsem úplně na jistotu, k jídlu hamburger a k pití jahodový shake.
Jahodový shake se od minula zlepšil v obou směrech, které jsem jeho dokonalosti vyčítal před rokem. Tentokrát nebyly cítit žádné podezřelé chutě a kousky ledu neucpávaly brčko. Chuť byla dokonalá z čerstvých jahod a mírně smetanová. U dna sice byly trochu větší kousky jahod, které brčkem neprošly, ale aspoň jsem si užil zábavu s jejich lovením.
A hvězdou dne byl samozřejmě hamburger. V menu je psaný, že se k němu dávají hranolky a grilovaná cibule, ale dostali jsme i notnou dávku salátu. Klasicky jsem začal hranolkami, na fotce si můžete prohlédnout jejich impozantní délku. Byly velmi dobře udělané, jedny ze tří nejlepších (spolu s restaurací Na Ostrově a Na Urale).
Hamburger byl na první pohled dost velký. Maso sice nebylo úplně tlusté a taky nedodržovalo Zdénovo pravidlo, že vždy musí být větší než houska, aby se neschovalo, ale porce byla pořádná. Malé subjektivní mínus má hamburger za absenci majonézy a možná mírně vyšší kečupovost. Naopak plus má za to, že konečně uvnitř nebyla ta pošahaná kyselá okurka, ale použita byla okurka čerstvá. Kdyby se trochu vyladila ta omáčka, byl by hamburger dokonalý. Když jsem hamburger jedl, začalo se mi spodní patro housky rozpadat v ruce. Ale kamarádka to zvládla bez rozpadu, tak asi jsem neschopnej a chyba není na straně housky.
A na konec jsem si nechal salát. Nejsem moc salátový, protože jsem se doposud setkával jen s rozkrájenou zeleninou případně ještě zalité nějakou octovou zálivkou. Vlastně jediný dobrý salát jsem dosud měl v penzionu V Polích. A to se v Imperialu změnilo. Ukázali mi, že když se salát umí ochutit, může přinést velmi příjemný zážitek. Přesné složení nedokážu identifikovat, poznal jsem jen trochu hořčice.
Celkově bylo jídlo super.

Výkon-cena

já - Shake za 85Kč není levný, ale když jeho přírodní půllitr srovnáte s čtvrtlitrem slazené vody za 53Kč, ani chvilku neváhám a beru shake. Hamburger pak stál 239Kč. To také patří k nejvyšším cenám, za které jsem kde hamburger měl, ale perfektní hranolky a velký bonus v podobě super salátu to ospravedlňuje. Celkově jsem platil 350Kč a zážitek byl úžasný. Když to srovnám s jinými návštěvami hamburgerů, kde prostředí bylo nesrovnatelně horší, jídlo nebylo takovým zážitkem a ještě jsem kvůli snězení dvou platil víc, je Imperial vítězem.

Závěr

Klady
+ super prostředí
+ super jídlo

Zápory
- žádné

---

Na Pekárně - Čakovičky

Na Pekárně

V restauraci Na Pekárně jsem už byl přibližně před dvěma lety. Tehdy jsem byl velmi spokojený, tak jsem se tam vypravil znovu.

Prostředí

já - Parkování je možné na ulici před restaurací, kde bych odhadnul, že jsou tak tři místa. Nejsem si jistý, jestli je možné parkovat i na dvoře, kde se nachází zároveň zahrádka se stoly. Tentokrát jsme přijeli ve vlně veder, a protože restaurace není klimatizovaná, bylo horko, byla otevřená okna a létaly kolem nás mouchy z venku, což mne hodně otravovalo.

Obsluha

já - Tentokrát obsluha nebyla tak zábavná jako minule. Ale rozhodně šlo o nadprůměrný výkon. Číšník s námi zkonzultoval výběr a doporučil některá jídla.

Jídelní lístek

já - Původně jsem měl v plánu si dát kachničku, ale když jsem na lístku uviděl kance na šípkové omáčce, rychle jsem změnil názor a dal si ho.

Jídlo

já - Nejdříve jsem si dal kulajdu, byla výborná. Kanec na šípkové omáčce byl dobrý, ale v té omáčce mi vadilo víno. Maso bylo krásně udělané, na mne zbytečně pevné, mám radši maso rozpadavější, dokonce až úplně rozpadlé na vlákna, takže s omáčkou vytvoří jednolitou směs, která se jednoduše nabírá na knedlík. Celkově musím říct, že šípkovou omáčku měla lepší Hela.
Kamarádka si dala kachnu a byla spokojená. Jako zákusek si dala vdolky. Ty byly vystavené už při našem příchodu, což mi bylo trochu podezřelé a ukázalo se to i na jejich kvalitě. Nebyly prostě úplně čerstvé, takže nenadchly.
Já jsem si jako zákusek dal štrúdl, ze kterého jsem byl při mé první návštěvě úplně nadšený. Tentokrát jsem tak nadšený nebyl. Asi mne zklamalo nadměrné očekávání. Na štrúdl jsem čekal celkem dlouho ve srovnání s ostatními jídly. Je servírován horký na horkém talíři (na horkém talíři mimochodem servírují všechna teplá jídla).

Výkon-cena

já - Ceny si už moc nepamatuju, vím jen, že jsem za dva lidi platil 670Kč. Když se k tomu přičte benzín, jsme na nějakých 800Kč, což mi tentokrát připadá hodně.

Závěr

Klady
+ dokonalá kulajda
+ servírování na horkých talířích

Zápory
- mouchy kvůli otevřeným oknům kvůli absenci klimatizace
- horší poměr cena-výkon

---

Wine and Food - Praha

Wine and Food

Měli jsme teď týden na kolech se třemi rodinami a navštívili jsme tuto a dvě následující restaurace.

Prostředí

já - Wine and Food market se nachází na Smíchově v nějaké dříve průmyslové budově, kterou zčásti zrekonstruovali a zčásti nechali v původním stavu jen s mírnými úpravami. V té úplně zrekonstruované části se nachází prodejna vína a sýrů (jen jsem procházel, moc jsem si ji neprohlédnul), zatímco ta hrubější část budovy obsahuje mikrotržiště ovoce a zeleniny a pak také restauraci rozdělenou na několik jakoby stánků podle druhů jídel, co tam dělají - mořské plody, těstoviny, maso, zmrzlina...
Na první pohled zaujme složení místní klientely, jezdí samými nadprůměrnými auty. Parkoviště mají hlídané a organizované pánem. Pro návštěvníky Wine and Food je na 2 hodiny zdarma, pro ostatní je přístupné za ošklivých 150Kč na hodinu.

Obsluha

já - V podniku je velmi mnoho obsluhy. Nejedná se ale o běžné číšníky, protože tu objednávání probíhá jinak. Vyberete si jídlo, jdete ke stánku, který se na vaše jídlo specializuje, tam si jídlo objednáte a dostanete papírek pro pokladnu. Po zaplacení u společné pokladny, kde se zároveň vydává pití, dostanete stojánek s číslem, který si postavíte na stůl před sebe, a číšník vám hotové jídlo přinese. U každého stanoviště jsou většinou dva lidé z obsluhy. V podniku hrál klavírista.

Jídelní lístek

já - Mají týdenní jídelní lístek zahrnující jedno až dvě jídla z každé jejich kategorie v cenách mezi 150 a 300Kč. Pak také můžete přijít ke stánku a vybrat si něco, co mají za pultem, například studené saláty z mořských plodů.

Jídlo

já - V lístku mne zaujala dvě jídla - lasagne (150Kč) a hamburger (200Kč). Vzhledem k tomu, že se jedná o italskou restauraci, bylo rozhodování jednoduché, zvolil jsem lasagne. Před naším odchodem jsem ještě viděl, jak jinému hostovi hamburger přinesli a nevypadal nic moc. Lasagne byly posypané parmezánem, moc dobré. Navíc mi bylo příjemné, jak mi po celý oběd pod nos krásně voněly nedaleko vystavené žluté melouny.

Výkon-cena

já - Lasagne za 150Kč je úplně v pohodě. Cena 50Kč za normální nealkoholický nápoj je zase dost. Tak či tak je jídlo v pěkné restauraci za 200Kč za osobu paráda. Na druhou stranu, když si chcete dát chobotnici a pít k ní drahé víno, nebudete mít problém utratit klidně 800Kč za osobu. Celkově bych tedy restauraci hodnotil jako rozumný kompromis mezi cenou a kvalitou.

Závěr

Doporučuji.

Klady
+ jídlo z naprosto čerstvých surovin
+ dobrý poměr cena-výkon
+ příjemné prostředí

Zápory
- žádné

---

Blackdog Cantina - Beroun

Blackdog Cantina

Další ze tří restaurací, které jsme navštívili s našimi třemi cyklistickými rodinami.

Prostředí

já - V Blackdogách už jsem byl dvakrát a prostředí se stále nezměnilo. Tentokrát byla zahrádka plná, ale naštěstí pro nás měli devět míst uvnitř.

Obsluha

já - Bylo zajímavé, že u jednoho stolku nejspíš seděli majitelé a rozebírali výsledky nebo plány podniku. Servírka, která se o nás starala, byla v pohodě a nenechala se rozhodit ani ukrutnými vtipy mého táty na triko hamburgeru "Smradlavý Francouz".

Jídelní lístek

já - Klasika přeložený tvrdý papír.

Jídlo

já - Dal jsem si jistotku - velký infarktburger. Byl dobrý, jen bych měl výtku k masu, které bylo sice velmi dobré, ale mělo tvar spíš kulovitý než plackovitý, takže nezasahovalo až do krajů housky a zase uprostřed bylo tak tlusté, že skoro nešlo ukousnout.
Víc jsem se těšil na čokoládový dort čokosmrt, to už je pro mne taky klasika, pěkně politý horkou čokoládou a pokapaný nějakou malinovou marmeládou. Dobrota, jen by ho mohla být větší porce.

Výkon-cena

já - Výborný velký (200g) hamburger za 150kč je paráda, malá čokosmrt za 50Kč je ve srovnání s tím trochu dražší, ale vždy si ji dám znovu a znovu, takže ji evidentně mají naceněnou dobře.

Závěr

Pořád paráda. Když jedete kolem Berouna a máte čas a hlad, zastavte se.

Klady
+ dobrý poměr cena-výkon hamburgeru
+ výborná čokosmrt

Zápory
- žádné

---

Fregatta - Měchenice

Fregatta

Fregatta měla být původně součástí 5. série testu restaurací, ale nakonec tomu náhoda chtěla, že jsem se tam dostal už během našeho rodinného týdnu kol. Neochudím vás ale o úvodní odstavec, který jsem pro test restaurací napsal.

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky

já
Stránky mají nic moc, menu nemají rovnou zobrazené, ale musíte si ho stahovat jako PDF, což mi hodně vadí a pro někoho počítačově málo zdatného bez čtečky PDF to může být zásadní problém.
V Ano, šéfe! dopadla Fregatta velmi dobře a asi jsou si vědomi své současné dobré pozice a ceny jsou vyšší, než by jeden za Prahou čekal.
Na jednu stranu mne zajímá kohout na víně, o kterém jsem mnoho slyšel, ale nikdy jsem ho neměl. Na druhou stranu ale víno v jídlech moc rád nemám. Ještě se v pořadu pozitivně zmiňovali o vanilkové bramborové kaši, tak bych byl rád, kdyby se mi ji taky podařilo ochutnat. Uvidíme, jakou budu mít chuť v době návštěvy.

Prostředí

já - Restaurace se nachází u hlavní silnice na břehu Vltavy asi 10km za Zbraslaví. Po cestě jsem si všiml dvou cedulí lákajících do Fregatty. Restaurace má vstup zezadu a je v patře. Jak říkal Zdéna, to není zrovna ideální. Přišel jsem dovnitř po schodišti, ale táta říkal, že vyjel výtahem, tak aspoň tak. Budova je krásně nová nebo opravdu zgruntu zrekonstruovaná, vedle ní se nachází velké parkoviště tak pro 14 aut návštěvníků Fregatty. V přízemí restaurace je ještě cukrárna, kde se chlubí, že všechny zákusky si vyrábí sami. Samotná restaurace je dost velká, tipuji tak pro 60 hostů plus v létě mají na balkóně dalších snad 20 míst.

Obsluha

já - Obsluhovaly nás dvě servírky, obě byly velmi příjemné. U první z nich bylo na řeči poznat, že není Češka, protože měla silný přízvuk. Mluvila ale perfektně.
Všichni jsme si objednali, někdo jídlo z poledního menu (v ceně byla i polévka) bez polévky a někdo jídlo ze stálého jídeláku a polévku k tomu. Po chvíli přišla servírka, že můžou dát lidem, co si polévku objednali zvlášť, polévku místo těch, kteří ji měli možnost dostat k polednímu menu, ale nevyužili toho. To bylo příjemné.

Jídelní lístek

já - Na stole byly stojánky s poledním menu, ve kterém jste si mohli vybrat ze tří hlavních jídel a dvou polévek. Také jsme dostali stálé jídelní lístky, které obsahovaly první strany v podobě plastových desek s možností výměny a další strany byly již papírové stálé.

Jídlo

já - Byla nás hromada, tak mám hodně fotek, popisovat ale budu jen své jídlo. Dal jsem si kulajdu, byla ale horší než jsem doposud v restauracích (Na Pekárně, Imperial, U Štěpána) měl. Byla totiž celkem kmínová, což mne rušilo.
U hlavního jídla jsem váhal mezi kohoutem na víně, kachnou a pstruhem s vanilkovou bramborovou kaší. Kohouta jsem se od začátku trochu bál kvůli vínu, které mne v jídlech ruší, kachna je celkem normálka, tak jsem po ní netoužil a aspoň jsem k ní přesvědčil bratra, tak jsem skončil u pstruha s bramborovou kaší. Porce pstruha vypadala velmi malá, kaše krásně voněla a pak na talíři byly ještě tenké plátky mrkve v omáčce. Kaše byla výborná, ale spíš jen voněla, chuť jsem nijak výrazně ovlivněnou necítil. Pstruh byl dobrý v tom, že byl úplně bez kostí. Ovšem jak byl zarolovaný, tak se trochu hůř porcoval. A ta mrkev mi trochu dělala problémy, protože omáčka, ve které plavala, byla výrazně medová. Kvůli té omáčce bych si toto jídlo už znovu nedal.

Výkon-cena

já - Polední menu hlavního jídla s polévkou stojí krásných 120Kč. Hlavní jídla ze stálého jídelního lístku se pohybují většinou kolem 200Kč, což je na restauraci mimo velké město dost. A můj pstruh stál 295Kč, což je tak moc, že nebýt jeho pochvaly v Ano, šéfe!, byl bych si ho nedal. Po jídle musím říct, že za tuto cenu nestojí, dal bych za něj tak 180-200Kč s přihlédnutím k popularitě podniku. Na druhou stranu jsou příjemné nízké ceny nápojů, kdy třetinka minerálky stojí 25Kč nebo půllitr kofoly 32Kč.

Závěr

Klady
+ obsluha sama nabídla možnost úspory
+ krásné prostředí

Zápory
- špatný poměr cena-výkon mého hlavního jídla

---

Chcete být víc v obraze? Sledujte X-COMputers.eu na Facebooku nebo Twitteru.