Restaurace - testy a srovnání, 5. série
Jídlo
18. 6. 2013
A máme tu další řadu testu restaurací. Tentokrát vyzkoušíme slevové akce, budeme pokračovat v hamburgerech, zopakujeme divokou kartu a navštívíme pár podniků oceněných v pořadu Ano, šéfe!.
Úvod
Po vzoru
první,
druhé a
čtvrté série testu restaurací se vracím s nasazením vlastního života v testování restaurací v zájmu civilizace. Tato řada by měla být netradiční některými kamarády, se kterými budu testovat.
Co za restaurace nás čeká?
-
sleva - San Marino - špagety alla carbonara
-
sleva - Cappuccini - pizza
-
sleva - Pod Vítkovem - žebra
-
Kotelna - žebra a hamburger
-
Dish - hamburger
-
T.G.I. Friday's - hamburger
-
sleva - Cafe Level - těstoviny
-
divoká karta - Restaurace v Korunní - uvidíme
-
shrnutí - shrnutí páté série
sleva - San Marino - špagety alla carbonara
San Marino
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
Akce byla 99Kč za dvě pizzy nebo dvoje těstoviny. Primárně testovat pizzy nechci, protože u nich nejsem náročný a ještě jsem nikdy vysloveně špatnou neměl, plánuji tedy otestovat těstoviny. Mají v nabídce klasiku, takže plánuji ochutnat špageta alla carbonara (bohužel zase se smetanou).
Stránky vlastní nemají, svou základní prezentaci mají na lunchtime.cz.
Prostředí
já - Restaurace se nachází v Praze blízko Novodvorské ulice. Před okny se nachází zahrádka se stolečky. Vnitřní prostory jsou trochu tmavší, což je také dáno tím, že svítí ne úplně dobrými úspornými žárovkami. Z mně neznámého důvodu byl na některých stolech prostřený ubrus a připravené sklenice, zatímco jiné stoly ubrus ani sklenice neměly.
kamarádka - Zvenčí mi byla restaurace sympatická, i přesto, že se nachází utopená mezi paneláky. Při příchodu dovnitř na mě prostor působil poměrně chaoticky. Měli jsme rezervaci, ale nikdo nám nepřišel tak úplně v ústrety, aby nás usadil, a bar byl ode dveří docela daleko, a tak jsme si sedli na volné místo, které nemělo cedulku rezervace. Stoly, které na sobě měly rezervaci, byly úplně odlišně prostřené (světlý ubrus, skleničky, příbor), což jsme nepochopili. Seděli jsme přímo pod lampou, ale někteří takové štěstí neměli, a ti poté byli v šeru, to by mi nebylo příjemné. Prostírání bylo zvláštní, proutěné prostírky mě tlačily do rukou. Co mi dále vadilo a rušilo mě, byla televize. Jedna ve směru mého pohledu a druhá ve směru hostitele, tudíž jsme si, nechtěně, koukali přes ramena a sledovali televizi v dáli. O tom, že uprostřed večeře neměla signál, a tak tam ani nic nehrálo, jen běželo sdělení o nedostatku signálu, ani nemluvě.
Obsluha
já - Po vstupu do restaurace se nás nikdo neujal. Šel jsem k baru, kde jsem čekal nějaký personál, ale nikoho jsem neviděl, tak jsme si po chvíli vybrali místo sami. Tam kolem nás několik minut procházela servírka, než nám nabídla jídelní lístek. Taky nám mírně vyčinila, že jsme se usadili sami, na což jsem jí řekl, že se nás personál neujal. Po jídle jsme byli dotázáni, jestli si dáme ještě nějaké pití, ale nebyl nám nabídnut dezert, který bychom si i dali. Jejich smůla.
kamarádka - První co, tak jsme na můj vkus dlouho čekali na jídelní lístek. V restauraci byly dvě servírky, jedna kolem nás celkem neprofesionálně prošla, aniž by nás, jako nově příchozí, zaregistrovala a přinesla nám jídelní lístek. Ta druhá se nás zeptala, zda máme objednáno a lístek nám donesla, avšak neopomněla nám vynadat, že pokud máme rezervaci, tak se příště nemáme usazovat sami, ale máme si počkat na usazení. To se ale těžko dělá, když si nás nikdo nevšímal. Po zbytek večeře byla obsluha v pořádku, jen nám, opět, opomněly nabídnout dezert.
Jídelní lístek
já - Jídelní lístek má snad 200 nebo 300 položek, naprostá šílenost. Moc jsem ho nestudoval, protože jsem šel na jisto na špagety alla carbonara, ale restaurace je údajně italsko-mexicko-česká, což bude určitě jedním z důvodů, proč je jídelní lístek tak rozsáhlý.
kamarádka - Blázinec. XYZ druhů jídel. Od těstovin přes pizzy, masa a saláty a u každého alespoň 30 druhů. Vždy na mě nad takovýmto lístkem padá zoufalství a panika, když musím neustále dokola číst leckdy velice podobné ingredience, jen v mnoha různých kombinacích (špenát, slanina, smetana, ČESNEK, kuře, parmazán, niva, zelenina, mořské plody…). Milé vylepšení umístění nápojů na začátek lístku, které jsem zažila v Imperialu, se zde samozřejmě nekonalo. Nealkoholické nápoje byly úplně poslední položkou jídelního lístku. Nesmysl.
Jídlo
já - Jako předkrm (povinný, placený, 15Kč za osobu) nám byl přinesen takový ten tradiční chleba s bylinkovým máslem. Chleba byl velmi hutný a voněl drožďovějc, než bych chtěl, ale chuť a konzistence byla nakonec úplně prvotřídní. Másla dali opravdu požehnaně, ale opět nepřinesli počet krajíců dělitelný počtem hostů.
Už podle složení carbonar bylo jasné, že chuť bude jiná kvůli přidané smetaně a česneku. Kuchař má asi akcie v česnekových polích, protože jeho chuť vše přebyla a byla až nepříjemně silná. Nebýt toho, byla chuť dobrá. Porce jídla byla menší a to bylo navíc umocněno použitím olbřímých talířů o průměru dvou příborů na délku. Mínus mají také za to, že většina špaget byla přelámaná.
kamarádka - Klasicky nám byl nabídnut couvert v podobě bagetek s máslíčkem, až na veliký košík, ve kterém to jaksi plavalo, a počet bagetek nedělitelný dvěma, nemám nic proti. Trochu mi ale vadilo, že si za to účtovali 15,- na osobu. Vždy jsem to vnímala spíš jako pozornost podniku, než něco, co člověk bez možnosti výběru, zaplatí.
Měla jsem na výběr mezi pizzou a těstovinami. Poté, co jsem prošla těstoviny, a nic mě nezaujalo, jsem se vrhla na pizzy, nicméně ani tam, v mé oblíbené sekci smetanových pizz, jsem nic nenašla, a tak jsem se vrátila k těstovinám. Nakonec jsem zvolila tradiční kombinaci špenát, slanina, smetana a zde byl i česnek. Jídlo přinesli poměrně rychle, nicméně hned, co přede mnou přistál talíř, věděla jsem, že ke Grossetu či dokonce italské ristorante to má daleko. Začnu hned zkraje. Talíř (mimochodem obřích rozměrů) byl obsypán na okrajích jakýmsi sušeným kořením (bazalka či oregano, neochutnávala jsem), nepochopila jsem smysl. Uprostřed talíře se krčila hromádka těstovin (u hostitele to bylo ještě více zřetelné než u mě, nevím proč) na které trůnila snítka petrželky a maličký kousek papriky, proboha proč? Samotná chuť těstovin mě chvilku bavila, nicméně poté, co mě začala obtěžovat velice silná chuť, aroma a místy příliš velké kousky česneku (jednoznačně nedobrého, čínského), jsem těstoviny musela nakonec odložit. Česnekem byly prosáklé i hostitelovy těstoviny Carbonara. Jsem si jistá, že takovéto jídlo bych si doma udělala v lepší kvalitě a za cenu, která by původně (bez slevové akce) byla 140,-, bych jídla měla několikrát tolik. Nemůžu říct, že bych se cítila najezená, ani že by chuťový zážitek byl příjemný. Naopak, výkon byl průměrný až podprůměrný, když k tomu přičtu všechny okolnosti kolem.
Výkon-cena
já - Kupón na dvě hlavní jídla stál 99Kč, k tomu se nevyhnete poplatku 15Kč za osobu za chleba. Minimální investice na osobu je tedy 65Kč. To je skoro zadarmo, a kdybyste plánovali tam jíst pravidelně, určitě by nebyl problém vzkázat do kuchyně, aby se krotili s česnekem. V takovém případě by se jednalo o parádní oběd za bezkonkurenční cenu. Měli jsme ještě každý pití a celkem jsem za nás dva platil 210Kč.
Vraťme se ale do reality bez slev. V takovém případě by moje špagety nestály 50Kč, ale 140 (nejčastější cena v San Marinu se ale pohybuje kolem 160Kč za hlavní jídlo), což je cena jako z Grosseta, kde ale je všechno funkčnější a chutnější. Za 160Kč očekávám pořádnou porci a dokonalou chuť. Nápoje mají také dražší, 0,2l ledový čaj za 40Kč a 0,25l cola za 35Kč. Plné ceny tedy rozhodně neodpovídají kvalitě.
kamarádka - V naší situaci (100,- za dvoje těstoviny) si nemáme skoro vůbec nač stěžovat. Takové jídlo bych si také za 50,- svedla udělat, ale stále si myslím, že by mi chutnalo více. Nicméně za cenu 140,- bych byla vyloženě rozladěná, protože celé jídlo mi zkazil onen česnek, který mě pálil v puse a myslím si, že v takovémto množství do italského jídla prostě nepatří. Za 50,- možná (ale proč?), za 140,- v žádném případě.
Závěr
V restauraci měli i pěknou kamennou pec takže bych čekal, že budou mít dobré pizzy. Asi se nebudu bránit v budoucnu pizzu za 50Kč zajít vyzkoušet. Na těstoviny mne tam ale neuvidí a v současnosti restauraci nemůžu doporučit.
Klady
+ velmi dobrý předkrm
+ přijatelný poměr cena-výkon při slevových 50Kč za hlavní jídlo
Zápory
- hrozně moc česneku v hlavním jídle
- velmi špatný poměr cena-výkon mimo slevovou akci
- nebyl nám nabídnut dezert
- horší obsluha
sleva - Cappuccini - pizza
Cappuccini
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
Akce je dvě pizzy za 119Kč. V nabídce toho mají hromadu a je mi líto, že akce je jen na pizzy, protože carbonary mají konečně bez smetany.
Stránky mají jakž takž kvalitní základ, ale design je slabší a hlavně v jídelním lístku je totálně rozhozené formátování s číslováním a nadpisy kategorií.
Celkově se mi jejich nabídka velmi líbí a doufám, že test pizzami projdou v pořádku, abych se někdy vrátil.
Prostředí
já - Restaurace se nalézá na Lužinách, asi 50 metrů od metra a v blízkosti jsou i parkoviště, takže její dostupnost je perfektní. Restaurace je rozdělená na kuřáckou a nekuřáckou část a před restaurací je ještě zahrádka. Tipuji, že maximální kapacita restaurace je tak 50-60 hostů. Interiér restaurace v nekuřácké části můžete vidět na fotce, snažili se vytvořit dojem cihlových zdí, ale k mému nepochopení se jedná jen o kulisy. Nevím, proč někdo investoval do toho, aby prostředí vypadalo hůř než čisté zdi. Interiér si mne zkrátka nezískal. Navíc bylo zase tradičně trochu méně světla než by bylo ideální.
kamarád - Moc pěkné, stylové, jakoby přímořské, vhodné pro pizzerii. Bylo volno, ale ne liduprázdno.
Obsluha
já - Když jsme do restaurace šli, vyšla jedna servírka obsluhovat hosty na zahrádku a další dvě servírky byly za barem. Trvalo ovšem déle, než se nás chopily, zeptaly se na rezervaci a usadily nás, tento první dojem je pro mne vždy velmi důležitý. Servírky byly velmi mladé, připadaly mi celkem nejisté. Při obsluhování se u nás vystřídaly všechny tři.
kamarád - Naprosto v pohodě. Poradili si s tím, že jsme měli rezervaci pro dva a přišli jsme 3. Nerušily, nemračily se, slušné byly, i k světu se měly.
Jídelní lístek
já - Lístek je v podobě přeložených papírových desek, do kterých se vkládají vytisknuté papíry.
Problém jsem ale měl se stránkou nápojů. Jednak tam stejně jako na jejich internetových stránkách došlo k nějakému rozhození formátování, takže se zobrazují i nějaké ceny po levné straně, ale především jsou nápoje zcela nesmyslně naceněné. Je celkem jedno, jestli si koupíte 0,25l vodu nebo 0,33l colu nebo 0,2l tonic, zaplatíte prostě 35Kč. To je opravdu nesmyslné a špatně.
kamarád - Standardní, nebyl přeplácaný, člověk si mohl pohodlně vybrat z dostatečného množství klasických osvědčených pizz. Hrubky jsem neviděl. Lístek byl příjemně velký, nebyl ušmudlaný. Zkrátka v pohodě.
Jídlo
já - Naše slevová akce se vztahovala na dvě pizzy do 139Kč, což je přibližně polovina jejich nabídky. Neměl jsem problém si vybrat a dal jsem si jistotku v podobě capriciosy (žampiony, šunka, mozarella).
Jak už jsem říkal, na pizzy nejsem moc náročný a tato mne zcela uspokojila.
kamarád - Dal jsem si pizzu capriciosu, je to jediný pokrm, kde jím houby. Pizza byla slušně velká, byla dost šťavnatá, já si jí trochu přisolil a poslední kousky i připepřil, ale to proto, že já hodně solím a pepřím. Mně moc chutnala. Nasoukal jsem ji do sebe dříve než hostitel, a to je co říci, kór v mém případě to tak obvykle nebývá.
Výkon-cena
já - Už jsem se čertil nad cenou pití, u té mi vadí hlavně fakt, že za různé objemy si účtují stejně. Vadí mi to víc, než kdyby si prostě za dvojku účtovali 35Kč, to by bylo hodně, ale aspoň by šlo vidět, na čem chtějí vydělávat. Jinak 35Kč za třetinku není málo, ale přijatelné to je. Capriciosa za 139Kč je celkem v pohodě, kdyby se jednalo o jedinou pizzerii ve městě. Ale když ji srovnám s Grossetem, kde mají milionkrát hezčí prostředí a pizza tam stojí 145Kč, tak to není nic moc.
My jsme ovšem měli kupon na dvě pizzy za 119Kč, takže jedna přišla na 60Kč a to už je nabídka, která za dobrou pizzu je úžasná.
Za dvě osoby jsem za dvě pizzy a dva nápoje zaplatil 190Kč, což je v Praze paráda.
kamarád - Tuším, že jsme šli na nějaký voucher, díky kterému jsme měli 2 za cenu jedné. Tedy dali jsme si 2x capriciosu za 139 neboli jedna vyšla na 70. Je-li to tak jak říkám, potom poměr cena výkon je exkluzivní. Dal jsem si ještě 0,33l coca-coly za 35, což je přijatelné.
Závěr
Pokud natrefíte na podobnou slevovou akci a máte rádi pizzu, neváhejte, v Cappuccini je dělají dobré. Pokud akci netrefíte, není to restaurace, která by mne napadla jako první, že bych tam šel, ale když už budete na Lužinách, víte o další restauraci, kde se solidně najíte.
Klady
+ dobrý poměr cena-výkon ve slevové akci
+ dobrá pizza
Zápory
- horší prostředí
- horší obsluha
sleva - Pod Vítkovem - žebra
Pod Vítkovem
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
Akce je 169Kč za kilo žeber, 400g bramborových lupínků, dvě palačinky a 25% sleva na další věci.
Stránky jsou suverénně nejhorší, co jsem za posledních 10 let viděl. Jsou plné reklamy a písmo i grafika jsou tristní. Nicméně menu vypadá rozumně, tak se moc nebojím.
Prostředí
já - Restaurace Pod Vítkovem se nachází na Žižkově v jednom z původních domů. Velkým problémem bylo parkování, protože úplně všude jsou modré zóny pro parkování místních obyvatel. Snažil jsem se najít aspoň úsek placeného parkování, ale neúspěšně, tak jsem zaparkoval v modré zóně, která byla velmi prázdná, jen tak ze třetiny plná. Po vstupu do restaurace jsem byl mírně překvapen, protože na první pohled byly vidět jen asi dva stoly a bar. Nebyl jsem si tedy jistý, jestli se skutečně jedná o správnou restauraci. Servírka si od nás vzala slevový kupon a ukázala nám, abychom se šli posadit do zadní části, kde byly další dva stolky pro dvě osoby. Prošli jsme okolo schůdků do suterénu, kam jsme se nepodívali, ale dole je nejspíš kuchyně a větší prostor pro hosty. Místo, kam jsme byli usazeni, se nacházelo hned u záchodů, což rozhodně není ideální, na druhou stranu nás to ale ani nijak neobtěžovalo. Průšvih nebylo umístění našeho stolku, ale stolek samotný. Jednak na něj dopadala asi tak desetina ideálního světla a pak také byl stolek neuvěřitelně olepený, protože ho nejspíš už dlouho nikdo neotíral. Nechci být úplně negativní, například podlaha nebo zábradlí schodiště bylo dost pěkné, evidentně byly prostory nedávno rekonstruovány.
kamarád - Byla tam tma. Lepil stůl. Byl špinavý popelník. Talíře studené a mokré. Sklenky mokré. Bohužel jsme byli usazeni na místě u toalety, ale bylo příjemně otevřené okno do zahrady. Toalety byly čisté.
Jídelní lístek
já - Jídelní lístek nám servírka vůbec nepřinesla. Přestože jsme v rámci slevové akce měli vlastně kompletní menu, řekl bych, že nám ho měli aspoň nabídnout. Na stole byl jen reklamní nápojový lístek Coca-coly.
Obsluha
já - Servírka přišla po chvíli, kdy jsme byli usazení, a aniž by nás seznámila s nabídkou nápojů, byli jsme dotázáni, co si dáme k pití. Během jídla servírka několikrát beze slova přišla, chvilku na nás koukala a pak zase odešla. Nejspíš si zjišťovala, jestli nepotřebujeme další pití, ale když nic neřekla, bylo mi to spíše nepříjemné. Když nám přinesla pití, měl jsem na dně skleničky celkem dost vody (asi po mytí). Jídlo nám bylo přineseno na jednom společném talíři a dále servírka přinesla dva talíře, které ale podle mne zcela chybně položila na sebe místo toho, aby před každého z nás položila jeden. Můj talíř byl opět mokrý. Talíř s jídlem měl velký kousek uražené keramiky. Poté, co jsme dojedli dezert, nechali nás delší dobu čekat, protože servírka úplně odešla mimo podnik a nebyl tam nikdo jiný, komu bychom zaplatili, abychom už mohli jít. A třešničkou na dortu bylo, když jsem se s kamarádem domluvil, že při odchodu úmyslně nepozdravíme, abychom zjistili, jestli nás pozdraví oni sami. Samozřejmě, že nepozdravili. Prostě katastrofa.
kamarád - Na závěr nastalo dlouhé čekání na zaplacení.
Jídlo
já - V rámci kuponu jsme měli dostat 500g barbecue žeber, 500g medových žeber, 400g bramborových lupínků, dvě palačinky s medovým sirupem. Žebra jsme dostali cca 25 minut po příchodu, což považuji za zbytečně dlouhou dobu, když jsme měli rezervaci a věděli, co budeme jíst. Hmotnost žeber nedokážu posoudit, dokážu ale posoudit přítomnost omáčky nebo marinády. Míso barbecue a medové omáčky jsme dostali žebra zcela bez chuti a jediným náznakem chuti byla malá loužička kupované sladké chilli omáčky (nic proti ní, mám ji rád), která by vystačila tak na desetinovou porci žeber. Žebra samotná byla neuvěřitelně mastná, takže jsem se i já, jakožto úplně zdravý člověk, bál nějakého žlučníkového záchvatu. Upečená ale byla dobře. Bramborové lupínky byly nerovnoměrně udělané, některé byly měkké a žluté, jiné byly zase křupavé a dohněda (preferuji více udělané). Problémem ale bylo, že celé jídlo nebylo ani trochu osolené, slánky nikde a servírka taky v tahu.
Místo inzerované palačinky jsme pak dostali pohár (viz níže) a můžete si tipnout, o co se jednalo.
Chvilka napětí...
Správně, byl to polárkový dort, na něm bakelitová šlehačka ze spreje a na ní kapičky kupované čokoládové polevy. Prostě ta nejobyčejnější věc, co si i absolutní kuchařský amatér dokáže vyrobit doma. Proč něco takového servírují lidem, u nichž mají dle mého názoru za cíl, aby se do restaurace vrátili a utratili tam za nezlevněné jídlo, netuším, mne to jedině odradilo.
kamarád - Brambory neslané, což by nevadilo, kdyby byla na stole slánka, nebo byla po ruce obsluha.
Žebra byla pouze přelitá omáčkou a marináda vyloženě nebyla z žeber cítit. Žebra šla dobře od kosti a vcelku mi chutnala.
Jako dezert jsme dostali polárkový dost se šlehačkou ve sprayi jakožto pohár. Přišlo nám, že cítíme česnek, ale možná jen zbytková chuť z žeber.
Výkon-cena
já - Slevová akce na žebra, lupínky a dezert stála 169Kč, tady 85Kč na osobu. Také jsme měli dostat 25% slevu na další konzumaci, ale pití nám bylo naúčtováno v plné výši (27Kč za pivo a 27Kč minerálku). Řekl bych, že 85Kč je maximum, které bych byl ochotný za to jídlo zaplatit, a to jen protože jsem odcházel najedený. Nikdy víckrát bych ale do takové restaurace nešel kvůli obsluze, špatné chuti jídla a především nedodržení inzerované nabídky. Za celkových zlevněných 112Kč si můžete jít na kompletní výborné menu do Pho Vietnam nebo na Kajetánku.
Kdybych měl hodnotit cenu bez slevomatové akce, jednalo by se o cca 388Kč (nemají na stálém jídeláku dle internetových stránek přesně ta jídla, co jsme měli), tedy 194Kč na osobu, což je naprosto mimo.
Závěr
Absolutní katastrofa, rozhodně nedoporučuji.
Klady
+ žádné
Zápory
- nemožnost zaparkovat
- špatná obsluha
- špatné jídlo
- velmi špatný poměr cena-výkon
- nedodržení nabídky - jiné jídlo
- nedodržení nabídky - účtování plné ceny
- příšerný stav stolu a nádobí
Kotelna - žebra a hamburger
Kotelna
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
Stránky jsou evidentně zpracované nějakým grafikem, jsou na první pohled sladěné a smysluplné. Vytknul bych jim ovšem zbytečně velkou centrální fotku (na standardním notebooku je vidět prakticky jen ta fotka a pro text musíte hodně scrollovat) a pak rádoby dlaždičkou mluvu "celkem slušný dlabanec", kterou považuju za trapnou a rozhodně mi nevyhovuje.
Na jídlo se těším, plánuji ochutnat žebra i hamburger.
Prostředí
já - Restaurace Kotelna se nachází v pražské čtvrti Zahradní město, kde jsem nikdy nebyl. Prostředí bych přirovnal k okresnímu městu s 30.000 obyvateli, většinou paneláky. Kotelna není zvenku moc výrazná. Na vchodových dveřích nás čekala cedulka, že z technických důvodů není možno platit kartami, tak jsme ještě museli dojít do bankomatu. Vnitřní prostory si můžete prohlédnout ve videu výše, jedná se o celkem pěkné cihlové stěny a zbytek je černý kov. Prostírání je tlustý kožený plát ve tvaru znaku kůže. 
kamarádka - Ačkoliv se restaurace nachází uprostřed sídliště, restaurace vypadala poměrně příjemně. Dominuje cihelný styl, docela jednoduchý nábytek a obrovský bar. Trochu mě zarazilo, že v 17:30 v restauraci nikdo nebyl kromě jednoho štamgasta se psem.
Obsluha
já - Přišli jsme asi v půl šesté a v restauraci nebyl žádný host kromě jednoho štamgasta s obrovským psem. Servírka si s ním povídala a nijak nás nepřivítala. Vzhledem k tomu, že bylo úplně prázdno, ani jsem jim neříkal o naší rezervaci a usadili jsme se. Pak zase chvíli trvalo, než nám donesla jídelní lístek. Během jídla ani jednou nepřišla, aby se nás zeptala, jestli je vše v pořádku, nebo jestli si ještě něco nepřejeme. Po dojedení trvalo dost dlouho, než nám odnesla nádobí a opět se nás nezeptala, jestli bychom si něco dali. A pak trvalo zase dost dlouho, než přišla znovu a mohli jsme jí oznámit, že už plánujeme platit. Obsluha zkrátka nebyla dobrá, tím spíš když v restauraci kromě nás nikdo nebyl.
kamarádka - Paní servírka byla dost v klidu na to, že tam měla obsazený jen jeden stůl, se vším si dala docela načas, zvlášť s odnosem prázdných talířů. Nenabídla ani dezert, a zdali je vše v pořádku se zeptala pouze jednou.
Jídelní lístek
já - Jídelní lístek je opět stejný jako ve videu. Jedná se o několikastránkový sešit s grafikou časopisu raného 20. století. V horní části je menu, ve spodní části různé vtipy. Vtipů je ale tolik, že odvádějí pozornost. Po objednání jídel nám servírka jeden jídelák nechala. Vzhledem k tomu, že na stole bylo dost místa, považuji to za dobré, protože si tak můžeme vybírat dezert a případně číst ty vtipy. Problém jsem měl jen s umístěním nabídky dezertů, protože se jako jediné nacházely ve spodní části, takže jsem je přehlédnul.
kamarádka - Ze začátku vypadal dost zajímavě a přehledně, dokud jsme neměli problém najít část s dezerty. Byla schovaná mezi obrázky a vtipy, což je dost nepraktický.
Jídlo
já - Podle plánů jsme si objednali žebra a hamburger. Ještě měli v denní nebo týdenní nabídce špagety alla carbonara, ale těm jsem odolal.
Začal jsem hamburgerem, ke kterému byly domácí bramborové lupínky. Byly tenoučké, křupavé, prostě domácí chipsy, velká spokojenost. Hamburger samotný byl dost šťavnatý, ještě než jsem se poprvé zakousl, tak z něj vyteklo hodně šťávy. Na můj vkus tam bylo víc cibule a méně jiných chutí, například slanina myslím uvnitř nebyla. Celkově pěkný poctivý průměr.
Žebra měla být na medu a chilli. Med jsem necítil vůbec, chilli jsem identifikoval jen díky jemné ostrosti. Zato byla žebra dost rajčatová. Žebra mi chutnala. Ještě si kamarádka k žebrům objednala bagetu s bylinkovým máslem. Asi to byla rozpékaná kupovaná bageta, ale s bylinkovým máslem byla opravdu velmi dobrá.
kamarádka - Velice mě potěšila nabídka jednolitrového džbánu s vodou s kousky citrónu. Stála 35 Kč a napili jsme se z toho oba dva. Byla mi přinesena žebírka potřená protlakem s medem a trochu chilli. K tomu byla rozpečená bageta s bylinkovým máslem. Žebírek bylo dost a byla vynikající – dobře ochucená a ne moc mastná. I bageta koupená v Albertu mile překvapila. Hamburger byl dost šťavnatý, bylo dost masa i zeleniny, ale mohl by v něm být méně tekuté složky, neustále z něho něco kapalo. K tomu byly domácí bramborové lupínky – trochu studené, ale jinak docela dobré, jen se později namočily v omáčce a byly celé rozmáčené.
Výkon-cena
já - K pití jsme si dali litrový džbánek vody s ledem a citronem za 35Kč. Z toho jsem měl velkou radost, protože nerad platím stejnou cenu za dva deci slazené bublinkaté vody. Žebra stála 175Kč, Hamburger 195Kč a bageta 39Kč. Jedná se tedy spíš o dražší jídla, ale vzhledem k tomu, že byla dobrá, nemám s tím problém. Ocenění za poměr cena-výkon si ovšem taky neodnesou.
kamarádka - Cenově to nebylo asi ani nejdražší, ale ani nejlevnější, nicméně nic, na co by si člověk stěžoval, ale o nějakém kulinářském zážitku se nedá moc mluvit. Odcházela jsem příjemně najezená, ale zas tak na to vzpomínat nebudu.
Závěr
Kromě horší obsluhy jsou v kotelně už jen samé klady - pěkné prostředí a dobré jídlo. Není to restaurace, kvůli které bych doporučil jet přes Prahu, ale pokud jedete kolem nebo bydlíte v okolí, doporučit ji můžu.
Klady
+ pěkné prostředí
+ dobré jídlo
Zápory
- obsluha
- při naší návštěvě nemožnost platit kartou
Dish - hamburger
Dish
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
Na Dish jsem byl upozorněn asi před půl rokem a na Prague Food Festivalu jsem od nich ochutnal dva hamburgery, na které jsem si vystál 75minutovou frontu. Na hamburgerech mne fascinovala především houska, samotný obsah byl na mne trochu zbytečně exotický. Plánuji si dát klasický burger Dish. Cena 179Kč je vyšší, obzvlášť když v ceně nejsou hranolky a především maso je jen 120gramové. Bojím se, abych se nedočkal stejného zklamání jako u Taverny.
Stránky mají zvláštní, takové rádoby moderní napojené na všechny facebooky, twittery, flickry, ale ovládací menu vás nepráskne do očí, takže jsem chvilku musel hledat, kde vlastně je.
Před návštěvou se nabídka změnila na 150g maso za 189Kč.
Prostředí
já - Restaurace Dish se nachází ulici vedle náměstí Míru, takže spojení metrem je velmi jednoduché. Rezervaci jsem provedl přes internet a proběhla opravdu jednoduše - prostě jsem vyplnil počet osob a čas a obratem mi na e-mail přišlo potvrzení. Obsluha má rezervace zobrazené na tabletu, takže o nás hned věděli. Restaurace je krásně čistá a celkem malá. Uvnitř je odhadem 20 až 30 míst, přičemž teď byla venku i zahrádka s dalšími tak 16 místy. V zimě musí být asi silný přetlak. Už takhle bychom si bez rezervace asi nesedli. Stolky jsou vedle sebe naskládané skutečně těsně, takže se mezi nimi hůř prochází. Stolky mají desku z masivního dřeva, která vypadá dost rustikálně, nohy jsou kovové a dole spojené, což je míň příjemné, protože se o ně můžete bouchnout. Za pozornost stojí ještě ubrousek, který je papírový, ale velmi kvalitní. Nůž, který jsem měl prostřený, měl ohnutou čepel a úplně ohnutou špičku. Nedokážu si představit, že by toto při prostírání někdo přehlédl.
kamarád - Podnik se nachází v příjemné části Vinohrad, nedaleko náměstí Míru. Venku na ulici byla "zahrádka" s několika stoly a slunečníky, vnitřní prostor je poměrně dost malý. Z tohoto důvodu se v něm nenacházejí žádné zbytečné serepetičky, prostě jen stoly, židle, světle vymalované zdi s několika zarámovanými fotkami či obrazy. Světla bylo dost. Stolky jsou blízko sebe a bylo dost nažvejknuto, takže intimní zóna není bůhvíjak velká, ale je to únosné. Židle jsou pohodlné, stolky nemají úplně šťastně řešené nohy, takže dlouhán se musí trochu ošívat.
Obsluha
já - Naši rezervaci přijala a usadila nás jedna slečna. Dále se o nás staral číšník. Ukázkově nabídl položky, které nebyly na jídelním lístku. Byl hodně v pohodě.
kamarád - Bylo jich tam dost, jeden z nich vypadal jako Tom a všichni byli sympaťáci. Úslužnost tak akorát, žádná žoviálnost ani ostentativní nezájem. Ten co nás obsluhoval, mi doporučil asi tři věci a všechno jsem bez keců vzal, takže ten večer bych se nechal ukecat asi i na hovězí medailonky dle staré babky nebo měsíčky paní nadlesní.
Jídelní lístek
já - Nabídku dávají na dvou kartonových kartičkách, jedna nese nabídku jídel, druhá nabídku nápojů. Neměl jsem s nimi problém, přestože preferuji jeden kus rozkládací nabídky.
kamarád - Dvě jednoduché stránky, jedna s pitím, druhá s jídlem, formát úzká nudle na šířku, na výšku plus minus A4. Přehledné, jasné, designově pěkné.
Jídlo
já - Přišel jsem s pocitem, že jsem celkem najezený, takže jsem si dal samotný hamburger bez hranolek i čehokoliv jiného. Vybral jsem si hamburger Dish, tedy klasiku se slaninou, okurkou, aioli (podobné majonéze) a údajně cheddarem. Nemohl jsem si pomoct, ale cheddar jsem uvnitř nenašel. Houska byla mírně jiná než na PFF, tam byla trochu pevnější a bez sezamu. Tentokrát jsme dostali posezamovanou housku a byla trochu míň pevná, ale přesto výborná. Hamburger mi tak chutnal, že jsem uznal, že mám hlad, a rozhodl jsem se, že si dám ještě jeden.
Druhým hamburgerem byla Koza Nostra, obsahující kozí sýr, sušená rajčata, rukolu a fíkovou majonézu. A tohle jídlo byl skutečný masakr, kozí sýr na mne byl sice opravdu intenzivní, ale celkově spolu vše perfektně fungovalo a jednalo se určitě o nejlepší hamburger, co jsem kdy jedl.
Po dvou hamburgerech jsem byl už krásně sytý.
kamarád - Jedním slovem, lahodárium! Jako první chod jsem měl klasický hambáč sestávající z housky, masiště, majonézy, kečupu, salátu, smažené křupavé cibulky, okurky a asi i rajčete, myslím. Die Gurke mne trochu rušila. Hostitel mně upozorňoval, že se mohu těšit na výborné housky, a měl pravdu. Žemle byla tím, co hambáč posouvalo do top sféry. Pak jsem si ještě dal domácí hrany s nějakou česnekovou tatarkou. Domácí hrany tradičně nebyly bůhvíjak křupavé, ale to jsem čekal a neměl s tím problém a navíc to rozhodně nebyla jen uvařená brambora nakrájená na kvádříky, takže spokojenost. Jen to mohli servírovat nějak šikovněji než ve skleničce, do které se nevešla pazoura, když chtěl člověk vyškrábnout ze dna poslední hrany. Nejvíc príma byl ale druhý chod, a sice hambáč jménem Koza Nostra. Kromě klasické výbavy jej tvořila rukola, kozí sýr a sušená rajčata. Všechno samo o sobě dost výrazné chutě, ale dohromady úplně dokonalý ťukot, při jehož konzumaci jsem zažíval podobný gastroorgazmus jako při první návštěvě Blackdogz. K pití jsem měl nějaké nefiltrované únětice jedenáctku a nevím, co bych k ní řekl :-)
Výkon-cena
já - K pití jsem si dal perlivou kohoutkovou vodu za (a to se podržte) 12Kč za 0,75l. To je tak levné, že to ani nechápu. Úplně v klidu by ji mohli prodávat za 30Kč a pořád by to bylo velmi výhodné. Kamarád si dal nějaké pivo, které bylo naopak dost drahé, za 52Kč. Hranolky stály 49Kč a majonéza k hranolkám byla za 28Kč. Dish hamburger stál 189Kč a Koza Nostra stála 209Kč.
Zhodnoťme si tedy ceny.
Voda - superlevná
Pivo - dost drahé
Hranolky s majonézou - dost drahé
Hamburgery - dražší za jeden kus, hodně drahé za dva kusy. Vzhledem ke kvalitě asi nemám problém.
Celkem jsem za dva lidi platil 950Kč.
kamarád - Co si budeme povídat, není to levné, koza nostra stála něco přes dvě kila, ale jednou začas se do hamburgeru takto vysokého standardu jistě vyplatí vložit kapitál.
Závěr
Rozhodně nejlepší hamburgery, co jsem kdy jedl. Pokud chcete ochutnat jeden, cena je přijatelná, pokud chcete ochutnat dva, připravte si tak pětistovku. Je to hodně, ale za ten zážitek to stojí. Konečně jsem našel prvotřídní hamburger v Praze.
Klady
+ nejlepší jídlo
+ dobré prostředí i obsluha
Zápory
- vyšší cena
T.G.I. Friday's - hamburger
T.G.I. Friday's
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
TGI na mne vyskočilo v reklamě někde na internetu. Kamarádka tam byla na hamburgeru a říkala, že to byl nejlepší hamburger, co kdy jedla. V TGI mají asi stálou akci na druhý hamburger zdarma, když jim ukážete fotku sebe vyfoceného u Staroměstského orloje, Pražského hradu nebo Karlova mostu. TGI má v Praze tři podniky a je zajímavé, že jednak není nabídka úplně shodná a také hamburgery na Andělu jsou o 50-70Kč levnější, půjdeme tedy na Anděl, protože i tak je cena 250-300Kč hodně vysoká.
Stránky mají přehledné, jen se na můj vkus trochu moc zaměřují na nějaké jejich zvláštní akce.
Akce se od začátku série změnila, takže pro druhý hamburger zdarma nestačí fotka u jedné z výše zmíněných památek, ale jsou potřeba fotky u všech tří.
Prostředí
já - Především mi není úplně jasné zaměření restaurace. Celkově se tváří jako fastfood, ale nemá s ním prakticky nic společného. Jste obslouženi u stolu, příprava jídla není za minutu, ceny jsou výrazně vyšší. Dojem fastfoodu ve mne asi vzbuzuje kvůli tomu, že se jedná o řetězec restaurací známý právě od frančíz fastfoodů.
TGI jsou v Praze tři - jeden na Andělu, jeden na Příkopech a poslední v Karlově ulici, všechny tedy na velmi frekventovaných místech. Na Andělu mají o fous nižší ceny protože se nejedná o turistickou oblast. My jsme byli v Karlově ulici, protože právě tam mají akci na druhý hamburger zdarma. Před podnikem mají zahrádku se slunečníky a stolky tak pro 30 hostů. Dovnitř restaurace se vejde opět tak 30 hostů. Interiér je celkem tmavý a vypadá spíš fastfoodově. Vadila mi hudba, která hrála z reproduktoru nedaleko od nás celkem nahlas, a také fakt, že snad každou minutu procházel někdo z obsluhy a nesl podnos plný skleniček nebo jiného nádobí.
kamarád - Námi vybraná restaurace se nachází přibližně 200 metrů od Karlova mostu, v turisticky atraktivní lokalitě na cestě od mostu k Staroměstskému náměstí. Venkovní zahrádka nebyla na pohled nijak výraznější než zahrádky okolních restaurací. Vnitřní prostory se skládají z jedné velké místnosti, která má vbudované další patro. U vchodu se nachází také bar s pestrým výběrem alkoholických nápojů. Stěny byly zdobeny různými americkými symboly, od fotek významných osobností, přes boxerské rukavice v barvách vlajky až po poznávací značky aut. Hrála zde poměrně hlasitě hudba, nicméně právě to je pro americké podniky typické.
Obsluha
já - Obsluha mi moc sympatická nebyla. Už si pamatuju jen, že nám číšník (v podobném věku jako my) řekl "kluci".
kamarád - Hned u vstupu nás přivítal čišník a nabídl nám, ať si vybereme místo k sezení, jelikož restaurace byla v tuto dobu (před 18h) poměrně prázdná. Jídelní lístek jsme dostali okamžitě a na objednávku nápojů jsme taky nemuseli čekat. Čišník byl mladý kluk, a tykal nám, což pro mě bylo příjemné překvapení. Celkově to byla obsluha na pohodové úrovni.
Jídelní lístek
já - Jídelní lístek mají v podobě barevného sešitu se všemi stránkami laminovanými. Připadal mi dost nepřehledný. Barev, obrázků a ostatní grafiky bylo tolik, že se úplně ztratily například nadpisy, takže člověk nevěděl, jestli zrovna vybírá z mas nebo burgerů. Ještě jsme dostali list s nějakou jejich speciální nabídkou, která na první pohled vypadala, že za uvedenou cenu dostanete předkrm, hlavní jídlo a dezert, ale po prozkoumání jsme zjistili, že se jednalo jen o kombinace hlavní jídlo plus předkrm nebo dezert.
kamarád - Jídelní lístek měl téměř všechny nápoje a pokrmy doplněné fotografiemi, člověk si tedy mohl dobře představit co si objednává. Trošku mě zarazilo, že jsem nikde nemohl najít klasickou nabídku nealkoholických nápojů. Jinak jsem s orientací v lístku problém neměl, byl rozdělen klasicky po jednotlivých typech jídla.
Jídlo
já - Objednal jsem si standardní bacon cheeseburger, kamarád nějaký two blue burger. Oba hamburgery přišly s odkrytým vrškem, což mám hodně rád, protože pěkně vidím všechny suroviny, ze kterých se skládá. Pod hamburgerem byl zasunutý nůž a výrazně přečuhoval mimo talíř. To nechápu a nepřipadá mi to jako bezpečné. K hamburgeru se dávají i hranolky, byly slušné, když uvážím, že byly takové ty bramborovější a prakticky nekřupavé. Hranolky byly netradičně kořeněné a až příliš osolené. Vrchní odklopená část housky byla perfektně opečená a křupavá. Opečená byla i spodní část, ale ta byla vlivem ostatních složek hamburgeru už vláčná. Maso bylo perfektně medium udělané dorůžova a slanina byla nejlepší, co jsem kdy v hamburgeru měl. Celkově bych zážitek přirovnal k hamburgeru z Kajetánky, v TGI byl ale trochu větší. Rozhodně to ale nebyl obr.
kamarád - Rozhodl jsem se vyzkošet něco méně tradičního a objednal si Two Bleu Bacon Burger. Jedná se o grilovaný burger s dresinkem z Bleu sýra a drceným sýrem niva, dále pak se slaninou a klasickou zeleninovou variací. V ceně jsou i hranolky. Burger jsme dostali s odklopenou horní částí housky, aby se člověk mohl podívat co vlastně jí. Maso bych uvítal trošku více šťavňatější. Sýry byly podle očekávání velmi výrazné, nicméně dobré. Zklamaly mě hranolky, které byly propečené akorát, nicméně přesolené.
Výkon-cena
já - Nejdřív ceny v TGI celkově - jsou úplně mimo relace, které bych chtěl za normálních okolností platit. Hamburgery stojí 300-400Kč, dezert 170Kč, pití 70Kč. Zkrátka při takovýchto cenách bych tam nikdy nešel. Hamburger je sice dobrý, ale za nějakých 450Kč budete mít v Dishi hamburgery dva, lepší a s pitím, zatímco v TGI si dáte jen jeden s pitím. Případně můžete vyrazit do Berouna do Blackdogů, kde dostanete jeden hamburger větší, zbude vám na čokosmrt a ušetřené peníze vám už ve dvou lidech v pohodě zaplatí benzín.
Nicméně my jsme tam byli na akci, která již probíhá delší dobu. Právě dva hamburgery za cenu jednoho (toho dražšího z nich) jsou zajímavou nabídkou a z původně nesmyslné ceny 300Kč jsme se dostali na zcela normální cenu 150Kč za jeden. To už je velmi dobrá cena za dobrý hamburger. Ovšem cola za 70Kč vám trochu zchladí úsměv. Aspoň, že to je půllitr, ze kterého se napijete, a ne ta hrozná dvojka.
Celkem jsme s akcí za dva hamburgery a colu platili asi 370Kč.
kamarád - V rámci akce, kde bylo cílem se vyfotit u tří vybraných pražských památek, jsme dostali možnost sníst dva burgery a levnější mít zadarmo. Když tedy člověk má zájem jen o burger, je cena přibližně 300,- za dva dobré burgery poměrně výhodná. Pokud by člověk chtěl T.G.I. navštívit a dát si vícechodový oběd, musí počítat s tím, že si připlatí. K ceně za dobré jídlo je nutno ještě přidat cenu za onu lokalitu.
Závěr
Pokud nemáte co s penězi a máte rádi hamburgery s nejklasičtějším složením, běžte do TGI rovnou, dočkáte se toho nejlepšího, co klasika nabízí. My ostatní můžeme jít do TGI ve dvou lidech, projít se z Hradu na Staromák a dát si hamburger za poloviční cenu.
Klady
+ velmi dobrý hamburger
+ dobrá cena za hamburger při akci
Zápory
- velmi vysoké ceny mimo akci
- nic moc prostředí a obsluha
sleva - Cafe Level - těstoviny
Cafe Level
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
Akce je za 149Kč dvoje těstoviny nebo rizota nebo saláty.
O stránkách se moc nedá mluvit, prezentaci mají jen na facebooku. (Tedy, mají i nějaké stránky, ale tam se mluví jen o podniku v obchodním centru Chodov, zatímco akce je do Centra Černý most.)
Samozřejmě jdu hned po carbonarách, ale tady mne děsí u "Spaghetti carbonara" popis začínající "domácí fettuccine", tedy jiné těstoviny než špagety. Je mi v zásadě jedno tvar těstovin, ale tento rozpor mi na klidu moc nepřidává.
Prostředí
já - Restauracce se nachází v obchodním centru Černý Most, které bylo prý nedávno rekonstruováno. Měl jsem trochu problém se k restauraci dostat, protože mapa obchodního centra je mírně nesrozumitelná, takže jsem si myslel, že se Cafe Level nachází v druhém patře (ve skutečnosti je v patře prvním). Nesrozumitelnost se ale asi není jen mým problémem, protože třeba výtahu také chybí tlačítko pro druhé patro, zcela suše má jen tlačítka "1" a "3". Restaurace má plně prosklenou vitrínu do hlavní chodby obchodního centra, takže se na vás kolemjdoucí dávají. Vybavení restaurace je pěkné - stolky jsou střídmé s podobně horšími nohami jako v Dishi, sedíte u nich v světlých polstrovaných křesílkách. Na stolcích ležely nějaké reklamní předměty na panini, džusy a kávy.
kamarádka - Již dle fotek na internetu jsem tušila, že se bude jednat o příjemný podnik… Napovídalo tomu i prostředí obchodního centra, které mě osobně nevadí, naopak mi vždy připadá čisté a světlé, tudíž to může být pro restauraci jen plus. Prostor byl laděn do hnědé a smetanově bílé barvy, stolečky byly pro dvě až čtyři osoby, sezení bylo v malých křesílkách nebo na lavicích, příjemné. Osvětlení dostačující, hrála nevtíravá uklidňující hudba, která se přesně do podniku tohoto typu hodí. Na stěnách byly různé obrázky a fotky, často bylo k vidění (nevtíravé) logo vína Moet, asi nějaký sponzor, jelikož se nacházel jak na polštářcích za lavicemi, tak i na dvou velkých plakátech na stěně. Restaurace byla skoro prázdná, takže nás neobtěžoval ani žádný hluk. Logicky byla nekuřácká, protože se nacházela v OC, což prostředí na dokonalosti jen přidalo.
Obsluha
já - Servírka byla příjemná. Bez problémů mi odpověděla na dva dotazy.
kamarádka - Ujala se nás milá servírka. Problém s tím, že jsme si sedli mimo naší rezervaci, nebyl vůbec (na rozdíl od restaurace San Marino). Slečna byla velmi milá, shodli jsme se, že až nadprůměr, než na co jsme zvyklí. Její přístup mi vyhovoval, nebyla upjatá, ani přehnaně přátelská a familiární. Jediné, co zůstává trochu vadou na kráse, bylo, že na účtu účtovala espresso, které jsme si neobjednali, nicméně hostitel ho zaplatil a až po kontrole účtu jsme si ho všimli. Servírka nám ochotně vrátila peníze a já se domnívám, že to neudělala schválně, protože jsem si již předtím všimla, že s kávou chodila zmatečně od stolku ke stolku, asi ji prostě jen něco rozhodilo.
Jídelní lístek
já - Dostali jsme dva lístky, které se na první pohled lišily jen odstínem barvy. Měly na sobě i třířádkový nápis, ale použité písmo bylo velmi obtížně čitelné, takže jsem jeho luštění vzdal a jsem se o jejich rozdílnosti přesvědčil až při listování v nich. Jeden byl jídelní lístek, druhý byl nápojový. Mají rozumné množství položek těstovin a jedno rizoto. Na internetu jsem se před návštěvou pozastavil nad rozporem mezi "Spaghetti carbonara" a "domácí fettuccine" u jedné položky a věřte nebo ne, oni to tak mají i v tištěné verzi, a dokonce o tom ví, což mi servírka potvrdila. To není ukázka pečlivého provozovatele.
kamarádka - Přišel ve dvou vydáních. Jeden na jídlo, druhý na nápoje. Musím dát za pravdu hostiteli, že na první pohled nebylo jasné, který lístek je který, protože bylo třeba si přečíst krátké povídání na obalu, což se ne každému chce. Mně ovšem nevadí do něj nahlédnout a až poté to zjistit. Jinak byl v příjemném čtvercovém formátu na tlustších papírech. Drobný překlep (místo spagetti bylo fetuccine) je omluvitelný, avšak dal by se lehce napravit. V Café Level nemají zbytečně obsáhlou nabídku, nabízejí saláty (cca 7 druhů), domácí těstoviny (fettucine a spaghetti, cca 10 druhů), noky (3 druhy) a jedno rizoto (1 druh). Od každého myslím tak akorát druhů, každý si vybere. Následuje rozsáhlá nabídka palačinek (sladkých i slaných, po cca 5 druzích) a dorty, které byly prvotřídní a za cenu 69,- i celkem v pořádku. Dorty se nachází ve vitrínce u baru, osobně mi ale nevadí si tam dojít a přímo si ukázat na dort, který chci, připadá mi to i jako lepší varianta, než „kupovat zajíce v pytli“ jako obvykle. Dortů tam bylo přibližně 10 druhů. Jediné co bych vytkla je nabídka nealko nápojů a tedy konkrétně jejich cena. 47,- za 0,33l Coca-coly je stejně jako 71,- za 0,4l domácí limo či ledového čaje (Dilmah) prostě příliš. 41,- za 0,33l Bonaqui je přímo nehorázné. Na ceny kávy jsem se ani nedívala, ale espresso na účtu stálo 49,-, což jsem ochotná akceptovat s tím, že podle všeho zde mají dobrou kvalitně udělanou kávu značky Lavazza.
Jídlo
já - Dal jsem si obligární špagety alla carbonara. Ještě jsem váhal nad lasagnema, ale carbonaram jsem nemohl odolat, když do nich konečně nervou smetanu. Na druhou stranu u nich píšou pažitku. Vadilo mi, že špagety byly zase rozlámané na 3-8cm části, na to jsem opravdu alergický. Jídlo bylo velmi dobré, trochu jemnější, než jsem zvyklý. Pažitka přidávala další jemnou úroveň chuti, což trochu carbonary odklánělo od originálu, ale nijak mi to nevadilo.
Pak jsme si ještě oba dali kus dortu, které chválili lidé na facebooku Cafe Levelu. Já jsem si dal cheesecake s malinami v želatině, kamarádka si dala míša dort, kterému neodolala kvůli pandě vyrobené z cukrářské polevy. Můj cheesecake nebyl úplně cheesecake, jednalo se o jogurtové želé, nicméně byl velmi dobrý.
kamarádka - Po předchozí slevomatové akci jsem měla pádné důvody se obávat, nicméně recenze na internetu mě maličko uklidnily a nakonec jsem se i sama na vlastní jazyk přesvědčila, že akce na slevomatu se asi nacházela hlavně proto, aby restauraci v nově vzniklém OC zviditelnila a nalákala i jiné zákazníky, než jen kolemjdoucí nákupčí. Mají na co. Dala jsem si fettucine con polo, tedy s kuřetem, brokolicí, kukuřicí a smetanovou omáčkou. Nebyla to chyba, jen jsem musela trochu přisolovat, nicméně hostitel nesolil vůbec, a tak to asi byl jen můj subjektivní pocit. Těstoviny byly opravdu čerstvé, jak jsme se mohli dočíst v jídelním lístku. Hodně, možná i více než mé, mi chutnaly hostitelovy Spaghetti Carbonara. Byla jsem celkově spokojená. Stejně tak i s dortem, který byl servírován s domácí šlehačkou, která seděla na troše čokoládového topingu. Topping mi výjimečně nevadil, protože sloužil k tomu, aby se bílá šlehačka na bílém talíři neutopila… I když šlehačka nebyla třeba, tak tento tah byl pochopitelný. Dala jsem si Míša dort s kokosem… Nejvíce mě zaujala marcipánová hlava pandy na vrchu každého kousku dortu, asi proto jsem si ho dala. Dort měl vyváženou chuť, ani moc sladký ani nesladký, jediné, co bych asi vyčetla, byla čokoládová poleva nahoře, která byla, jak to tak bývá, moc tvrdá a tlustá a hořká a ani jsem ji nedojedla… oproti nadýchanému dortu to byl rušivý prvek.
Výkon-cena
já - Normálně moje špagety stojí 149Kč a kamarádčiny fettuccine 159Kč. Vzhledem k tomu, že mi jídlo chutnalo, je to v Praze normální cena. Dorty stály 69Kč za kus, což je tak na vrchní hraně ceny, která je pro mne ještě přijatelná, když si dávám dezert na doporučení. Vzhledem k tomu, že dorty byly dobré, cenu toleruji, ale zdá se mi vyšší. Problém jsem ale měl s cenami nápojů - dvojka džusu za 47Kč je šílenost, třetinka coly za stejnou cenu je pořád dost drahá, takovéhle ceny nápojů mají v Imeprialu, který je ale na zcela jiné úrovni. Celkově bychom tedy měli normálně zaplatit 540Kč, tedy 270Kč na osobu, což je opravdu dost. Naše sleva stála 149Kč a měli jsme v ní dvoje těstoviny, takže vlastně 75Kč za jídlo, což je na druhou stranu super.
Pokud tedy najdete stejnou slevu jako já, neváhejte a běžte tam na jídlo, jen bych se nestyděl a byl za socku bez pití. Dosáhnete tak perfektního poměru cena-výkon.
Jít na stejnou slevu a dát si totéž, co my, je dle mého názoru už na hraně. Jako bylo to dobré, ale určitě se kvůli takové nabídce za celkových 400Kč nevyplatí jezdit přes celou Prahu.
A plná cena 540Kč to už přesahuje hranici, která by mi přišla rozumná. Za stejné peníze se třeba v Imperialu najíte lépe.
kamarádka - Akce na slevomatu byla 149,- za dvoje těstoviny, saláty či rizota. To je vzhledem ke kvalitě úžasná nabídka. Bydlet na Černém mostě, tak toho nakoupím dostatek do zásoby, hned co se to na internetu objevilo. Normální ceny těstovin se pohybují, myslím, od 129,- do 179,-, což je přijatelné, kvalita je zaručena. Za čerstvé těstoviny, kterých je dostatečná porce, jsem to ochotna zaplatit. 69,- za dort je také rozumných a reálných. Co ovšem nejsem ochotná akceptovat, jsou ceny nealko nápojů (protože jsem se na jiné nedívala, neuvádím jiné nápoje), takhle to prostě nejde. Nápoj je bohužel nezbytná součást menu a restaurátoři to moc dobře vědí a moc „dobře“ toho umí využít. Tedy, poměr cena-výkon je až na nealko nápoje naprosto v pořádku a uspokojující.
Závěr
Při placení jsem zjistil, že máme na účtě nějakou kávu, kterou jsme neměli. Kamarádka mi pak říkala, že servírka během naší návštěvy s kávou přišla k nám, pak se chvíli rozhlížela a pak ji dala pánovi u vedlejšího stolu. Věřím tedy, že šlo pouze o omyl.
Klady
+ dobré jídlo
+ dobrý poměr cena-výkon zlevněného jídla
+ příjemná obsluha
Zápory
- chyby v jídelním lístku, o kterých ví
- vysoké ceny nápojů
- chyby při vyúčtování
divoká karta - Restaurace v Korunní - uvidíme
Restaurace v Korunní
Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky
já
Abychom navštívili i nějaký podnik, kam bychom se jinak vůbec nemuseli dostat, dohodneme se na dvojciferném čísle. Půjdeme z dohodnutého výchozího bodu tak dlouho, až uvidíme tolik restaurací, na jakém čísle jsme se dohodli. Do té poslední půjdeme a otestujeme ji.
Pojali jsme to s kamarádkou trochu anarchisticky, nedohodli jsme se na žádném čísle a vypravili jsme se z Anděla na Vinohrady, abychom našli nějaký podnik tam. Po cestě na vrch Václaváku mi padly do oka jen dvě restaurace, obě italské, ale ani jedna nepřesvědčila, že bychom si tam oba něco vybrali. Šli jsme směr Flora nejdřív spodní částí Vinohradské ulice, pak Mánesovou ulicí, na Floře jsme to otočili a šli jsme vrchní částí Vinohradské a pak jsme to vzali do Korunní. A musím říct, že jsem byl překvapen jednak, kolik restaurací vlastně existuje, a pak také tím, jak jsou nezajímavé. Zkrátka skoro žádná mne nelákala dovnitř. Některé byly v suterénu, což mne odrazuje, jiné zase měly na jídelních lístcích vyslovené kraviny, které jako by samy říkaly, že vaří z mraženého, a jiné pro jistotu neměly jídelní lístky venku pověšené vůbec. Ideální restaurace pro mne by měla být na úrovni ulice, měla by mít vyvěšený jídelní lístek, měla by být velmi světlá, mělo by dovnitř jít vidět a mělo by ven vonět. Bohužel jsme nenašli žádnou restauraci, která by splňovala všechny podmínky.
Nejnadějnější byla nějaká italská restaurace v obchodním centru Flora, která ale byla skoro stejná jako předchozí Cafe Level.
Zajímavá byla i restaurace Aromi, o které jsem uvažoval do šesté série, ale nakonec jsem ji zamítnul. Když jsem viděl ceny jídel (kolem 500Kč), tuším, proč jsem ji zamítnul.
Nakonec jsme došli do Restaurace v Korunní, která na první pohled byla trochu tmavší a hospodská, ale jídelní lístek dával aspoň smysl.
Prostředí
já - Pro restauraci jsme se rozhodli, protože už jsme chodili 3 hodiny pěšky po Praze a hlady jsme šilhali, restaurace byla zvenku pěkná - čistá omítka a asi celkem nová cedule s názvem - a vyvěšený jídelní lístek v podobě denní i stálé nabídky.
Uvnitř to bylo trochu slabší, výbava restaurace byla evidentně několik desetiletí stará a opět byla trochu tmavší. To bylo způsobeno například tím, že svítila jen polovina lustrů. Vadilo mi, že z mého místa (asi jediného v celé restauraci) jsem viděl do kuchyně, jak se připravuje jídlo, to nemám rád, obzvlášť když podniku úplně nevěřím. Ačkoliv byla restaurace kuřácká, tak tam prakticky nikdo nekouřil a ani to tam nesmrdělo.
Velmi příjemně jsem po návštěvě překvapen, že vůbec mají internetové stránky a že jsou navíc dost pěkné.
kamarádka - Po příjemné, skoro tříhodinové, procházce Prahou už jsme měli pořádný hlad, takže jsme zapadli do restaurace, kterou bychom asi v dřívější fázi chůze zavrhli. Byla to taková normální hospoda, bylo cítit, že se tam normálně kouří, ale když jsme tam byli, tak tam zakouřeno nebylo, což bylo příjemné.
Jídelní lístek
já - Jídelní lístky mají dva - denní nabídka je plastová složka, kam se vsouvá list papíru, stálé menu je takové to klasické s mírně polstrovanými deskami a jinak igelitovými deskami pro listy papíru.
kamarádka - Nejdřív jsme dostali denní nabídku, na které byla typická česká jídla, ze kterých jsem si nemohla vybrat žádné bezlepkové. Poprosila jsem o stálý jídelní lístek a tam už se vybrat dalo. Byl to klasický jídelní lístek v hnědých koženkových deskách. Nabídku měli celkem širokou, ale docela rozumně členěnou, takže to člověk nemusel pročítat celé.
Obsluha
já - Servírka nám nejdřív přinesla dvě denní nabídky, ale ani jeden stálý jídelák. Po požádání jsme dostali dva stálé jídelní lístky. Pak mne potěšila, když jsem se zeptal, jestli by mi doporučila řízek nebo svíčkovou, tak suverénně řekla "No, tak svíčková je naše stěžejní jídlo" a měl jsem jasno.
kamarádka - Servírka byla příjemná, zvládla doporučit jídlo a zjevně věděla, co je to bezlepková dieta, čímž si mě získala. Při placení nastal nějaký problém s účtem, ale nejspíš to byl jenom omyl a ne záměr.
Jídlo
já - Při cestě za restaurací jsem myslel na svíčkovou, tak jsem měl radost, že jsem se pro ni nakonec rozhodl. Na první pohled mne šokovala šlehačka evidentně ze spreje. Ochutnal jsem ji a navíc byla sladká - prostě úplná blbost, nevidím důvod, proč by na svíčkové měla být šlehačka a sladká sprejová obzvlášť. Pod šlehačkou byly tak dvě malé lžičky brusinek na citronu. Osobně citron na jídla nepoužívám, takže je mi celkem jedno, že byl tak schovaný, ale nějakému citronářovi by mohlo vadit, že se musí prokopat k citronu dvěma vrstvami. Brusinek bylo relativně málo, mám je rád a dal bych si jich klidně třikrát tolik. Z omáčky jsem cítil něco, na co nejsem zvyklý, nakonec jsem došel k závěru, že to je právě citron. Ten se údajně do svíčkové běžně dává, ale máma ho tam buď nedává, nebo opravdu neznatelně málo. Omáčka byla dobrá, zatím jsem nikdy špatnou svíčkovou neměl. Opravdovým klenotem ale byly pěkné domácí kynuté knedlíky. Byly hodně velké, takže k poslednímu už bylo málo omáčky. Maso je pro mne paradoxně u svíčkové nepodstatné. Základem je pro mne ta omáčka z kořenové zeleniny, a dokud je to hovězí, tak je mi celkem jedno, jestli se jedná o svíčkovou nebo jinou část.
Kamarádka si dala panenku se špenátem a k tomu šťouchané brambory na slanině. Ochutnal jsem jen ty brambory, protože se mi líbily. Byla jich notná porce, byly dobré (pořád mé neoblíbené vařené brambory), jen bych vytknul méně udělanou cibulku, kterou obsahovaly.
kamarádka - Vybrala jsem si vepřové medailonky na špenátovém hnízdečku s opečeným česnekem a jako přílohu jsem zvolila šťouchané brambory. Jídlo bylo dobré. Příjemné bylo, že mi brambory přinesli na jiném talíři, protože nemám ráda, když příloha rovnou nasaje omáčku. Překvapilo mě, že byly brambory se slaninou, ale možná jsem si to v jídelním lístku prostě pořádně nepřečetla. Chuťově to nakonec vůbec nevadilo. Medailonky byly propečené tak akorát, špenát byl výborně ochucený, jen česnek ve špenátu a cibulka v bramborách mohly být víc opečené. Obloha v podobě neochuceného salátu, rajčat a okurky se k jídlu moc nehodila, ale vzhledem k tomu, že mám syrovou zeleninu ráda, tak jsem ji s chutí snědla.
Výkon-cena
já - Ani už nevím, jestli mi naúčtovali svíčkovou z denního menu za 90Kč, nebo větší porci za 129Kč. Za 90Kč by mi to přišlo jako slušná hospodská cena s uvážením, že jsme v Praze. Za 129Kč by mi to už připadalo celkem víc vzhledem k úrovni restaurace. Kamarádčino jídlo nemůžu hodnotit, protože jsem ho neochutnával, tak jen zmíním, že panenka se špenátem stála 135Kč a brambory s cibulkou 35Kč. Dohromady tedy jídlo za 170Kč, což se mi na vzhled podniku zdá víc než by mělo. Třetinka coly byla za 32Kč a 0,25l orangina za 30Kč, to jsou opět ceny vyšší, než bych do takovéto hospody čekal. Celkově to tedy vychází, že bych za dva platil 361Kč. Poměr cena-výkon této restaurace tedy kvůli nepřesvědčivému prostředí hodnotím jako mírně horší.
kamarádka - Myslím, že moje jídlo patřilo k těm dražším na jídelním lístku, bez přílohy stálo kolem 130Kč. Myslím, že jde celkem o normální cenu vzhledem ke kvalitě a velké porci masa.
Závěr
Při placení jsem si říkal, že to je nějak hodně (už si nepamatuju, kolik po mně chtěli), takže jsem si po zaplacení účet přečetl a nevěřil jsem svým očím. Ani ne 24 hodin poté, co mi v Cafe Level naúčtovali 59Kč za kávu, kterou jsme neměli, mi tady v restauraci naúčtovali něco kolem stovky za řízek, který jsme zase neměli. Vzhledem k tomu, že mi účet přinesl číšník, zatímco nás obsluhovala servírka, tak si ho vzal k pokladně, aby zjistil, co se děje. Po chvíli přišla servírka a vrátila mi 110Kč se slovy, že se omlouvá, že to tam zbylo od předchozího zákazníka. Mimochodem mi vrátila tolik, že to bylo i víc než dýško, které jsem jim dal, což považuju jako fér omluvu. Nicméně mi stejně jako v Cafe Level tento chybný účet sebrali a už nevrátili správný.
Klady
+ slušná obsluha
Zápory
- na účtě byla položka navíc
- horší poměr cena-výkon
Shrnutí
Stejně jako v předchozích sériích je shrnutí to nejdůležitější a nejvíc se na něj těším. Vyzdvihnu nejlepší jídla, nejlepší poměry cena-výkon, obecně nejlepší, ale zdůrazním i mou nespokojenost.
Závěr
Ještě není co uzavírat.
Chcete být víc v obraze? Sledujte X-COMputers.eu na
Facebooku nebo
Twitteru.
Návrhy na další série
Prosím pokračujte v doporučování podniků, které stojí za to navštívit.
