Nové recenze
Počítače - ostatní
Chlazení
Operační paměti
Programy
Storage
Taktování
Periferie
Můj počítač
Jídlo
Všehochuť
Restaurace - testy a srovnání, 4. série9. 1. 2013 Po první a druhé řadě byla třetí řada jiná, protože jsem nechodil do restaurací, ale vařili mi kamarádi. Se čtvrtou řadou se zase vracíme do známých kolejí.ÚvodTřetí série byla výjimečná, vařili mi kamarádi a teď se opět vracíme do známých kolejí vyjetých první a druhou řadou. Na čtvrtou řadu mám naplánováno rekordních dvanáct podniků k navštívení.Vymyslel jsem si i šílenost v podobě divoké karty, abychom navštívili i nějaký podnik, kam bychom se jinak vůbec nemuseli dostat. Co za restaurace nás čeká? - Cowboys - degustace Grand restaurant festival - Mood - hamburger - The Tavern - hamburger - Riccardo - těstoviny - Grosseto - těstoviny - Klášterní šenk - české - divoká karta - Pivnice pod Petřínem - necháme se překvapit - Concordia - těstoviny - Kulaťák - české - U Topolů - kachna - Vila Kajetánka - uvidíme - Katsura - japonské - Bohemia Bagel - hamburger - Lokál - české - shrnutí - shrnutí čtvrté série  Cowboys - degustace Grand restaurant festivalCowboysCo očekávám na začátku této série
já 
já - Restaurace sídlí v Nerudově ulici, tedy hned pod Pražským hradem, takže si myslím, že na nejlepším místě v celé ČR. Při vstupu vás uvítají na recepci, odeberou kabátky a odvedou přímo k vašemu stolu, tak to mám nejradši. Interiér restaurace je zpola tvořen klenutým cihlovým stropem a zpola moderním dřevěným obložením a podlahou. Stoly mají bílé ubrusy a sedačky mají potahy z řekl bych nějaké imitace kozí kůže s krátkou srstí. Nad hlavami se nesou velké lustry se stínítky, lustrů ale není mnoho tak se kamarádovi stalo, že si vrhal vlastní stín do talíře, což je nepříjemné, protože si jídlo nemůžete užít naplno. Každé místo má připravené dvě sady příborů (předkrm a hlavní jídlo), dvě sklenice (voda, víno) a látkový ubrousek. Prostředí je nádherné, hosti v restauraci jsou samí slušně vypadající lidé převážně v oblecích případně turisti vysoké úrovně. Jediným drobounkým kazem na kráse, kterého jsem si všiml, bylo mírně uštíplé dno mé skleničky, které ale nijak nebránilo použití ani nebylo nebezpečné a dost lidí by si toho asi ani nevšimlo.
já - Setkali jsme se se třemi obsluhami. První nás uvítal, ověřil rezervaci a uvedl nás na místo. Druhý byl náš číšník, nejspíš se staral o všechny hosty s degustací Grand restaurant festival, a třetí byla servírka obsluhující vedlejší stůl. Zvláštní bylo nejednotné oblečení, protože první byl v obleku, druhý v černém roláku a servírka měla bílou košili. Náš číšník byl velmi milý, jen trochu drmolil, tak jsem mu občas nerozuměl. Všechna přinesená jídla nám představil a čas od času se ptal, jestli je vše v pořádku a na případná další přání. Úplně ukázkové.
já - Již první obsluhující nám při usazení ke stolu dal několik karet s výběrem. Jednalo se o jídelní lístek, nápojový lístek a ještě nějaký lístek. Všechny byly laminované, takže se výborně četly i jim určitě slušně dlouho vydrží. Vzhledem k tomu, že jsme přišli na degustaci v rámci Grand restaurant festivalu, dostali jsme ještě papírovou nezalaminovanou kartu s jídly, které nás čekají.
já - Měli jsme dostat "Tatarák na dva způsoby z tuňáka a lososa, Striploin steak s Bernskou omáčkou, brokolicí a domácími hranolky, Americké palačinky s bio javorovým sirupem a borůvkami, třetinku minerálky + malé pivo nebo víno".
Chvíli po usazení nám bylo nabídnuto pití, dal jsem si perlivou Mattonku, kamarád pivo. Pak to trvalo na můj vkus trochu déle, než začaly chodit předkrmy. Nejprve jsme dostali předkrmy, které v rámci menu nebyly uvedené.
Prvním byly dva maličké lívanečky s jakýmsi krémem z kysané smetany, na tom byl kaviár a kousíček kopru. Kaviár byl zážitek, nikdy jsem jiný než ten ze skleničky za 30Kč neměl, tyhle kuličky byly hodně velké a celkově dobré.
Druhým neočekávaným předkrmem byly kousky rozpečené bagety a asi tvaroh s pažitkou, byl krásně jemný a bagetky ještě teplé.
Pak už přišly na řadu jídla, která jsme očekávali. Dva druhy tataráku byly servírované na domácích bramborových chipsech a nesly kousek řeřichy. Lososový tatarák byl smíchaný s pažitkou a ležel na pomazánce s řekl bych citronem, tuňákový měl nudnější chuť a jeho pomazánka byla s křenem. Tento předkrm byl celkem malý a zas tak moc mne neoslovil.
Hlavním jídlem byl striploin steak (nízký roštěnec) s bernskou omáčkou, brokolicí a domácími hranolky. Navíc talíř obsahoval dva obalované smažené cibulové kroužky a nějakou zelenou rostlinku, kterou se mi nepodařilo identifikovat. Steak jsem si na číšníkův dotaz poručil medium rare a také jsem ho tak upravený dostal, legrace byla, že steak přišel se zapíchlou "medium rare" cedulkou z dřívka jako mají třeba zmrzliny. Hranolky byly velmi pěkné, ale na můj vkus zase málo udělané, mám je rád křupavé. Cibulové kroužky byly dobré, nebyly mastné. Brokolice byla tuším nějak zlehka ogrilovaná, ale celkově byla jen trochu upravená, takže byla téměř syrová, byla ale dobrá, takže mi i trochu nezvykle tužší konzistence nevadila. Bernskou omáčku neznám, byla dobrá, dělala na mne dojem trochu sýru, ale nevím, mohlo jí být víc, protože od půlky steaku už jsem ho neměl v čem namáčet. (Tak prý bernská omáčka je z octa, vína, žloutků, másla, cibule, estragonu, citronu, pepře a soli.) Steak samotný byl výborně udělaný a rušila jen jedna část, kde maso z části bylo přirozeně obalené kusem nějaké blány. Porce byla dost slušná, čekal jsem menší.
A nakonec přišel dezert, což byl lívanec s kysanou smetanou, čerstvými kanadskými borůvkami, kompotovanými lesními borůvkami, lístky meduňky a troškou javorového sirupu. Na lívanci mne překvapilo, že nebyl vůbec teplý. Nejdřív mi vadilo, že těsto nebylo moc sladké, ale postupně jsem k němu začal přidávat ovoce a smetanu a vše krásně hrálo dohromady. Jen meduňka na mne zase zaútočila, tu jsem vůbec neocenil. Celkově jsem při jídle měl pocit, že nejím zas tak velké porce a měl jsem dokonce trochu hlad, ale když jsme se dali z restaurace na cestu domů do kopce, pochopil jsem, že jsem se najedl dost.
já - Menu stálo 600Kč na osobu, obsahovalo v zásadě tři předkrmy, hlavní jídlo, dezert, slušné množství minerálky a jedno malé pivo nebo víno. Cena je tedy vysoká, ale když započtu umístění restaurace, vnitřní prostředí, perfektní obsluhu a perfektní chuť každého jídla, nemám nic proti. Dokonce množství jídla mne až příjemně překvapilo, čekal jsem především masa v hlavním jídle menší porci. Na stálém jídelním lístku mají jídla cenu řekněme okolo 400 až 500Kč, takže normálně tam s předkrmem, dezertem a nápojem můžete nechat klidně 1000Kč za osobu, což už je úplně mimo pro mne akceptovatelnou hranici. Cenu za poměr cena-výkon si tedy tato restaurace odnést nemůže, ale pokud náhodou budete v Praze s nějakými cizinci nebo budete chtít pořádně oslavit nějakou příležitost, je tohle podnik, který doporučuji.
Líbilo se mi tam, moc mi tam líbilo, takže asi v nějaké z dalších sérií se vrátím na ten hamburger.      Mood - hamburgerMoodCo očekávám na začátku této série
já 
já - Restaurace sídlí na Koněvově ulici na Žižkově, což není zrovna klidná ani pěkná adresa, ale uvnitř je krásný klid. Na vstupních dveřích nás uvítal celkem ledabylý papír s informací, že vyhráli Brewsta's burger 2012. Uvnitř je vidět, že si s designem vyhrál nějaký profesionál, vše je sourodé a dává smysl. Bez nadsázky se jedná o nejhezčí moderně vybavenou restauraci, ve které jsem kdy byl. Na každém místě je připravená sklenička, příbory a ubrousek. V době po třetí hodině odpolední bylo v restauraci celkem prázdno, mimo nás asi jen další dva stoly.
já - Velmi příjemný číšník, pro kterého nebyl problém žádná změna v jídlech (přidat slaninu nebo hamburger bez hranolků). Několikrát přišel, jestli máme nějaké přání a jestli je vše v pořádku. Po mém druhém hamburgeru se vtipně zeptal, jak mi chutnal dezert.
já - Design podniku nacházíme i v jídelníčku, je čistý a přehledný. Tvrdší papír přeložený na třetiny, nápojový a vinný lístek je obdobný na kartě zvlášť.
já - Jako nápoj jsme si oba dali domácí ledový čaj. Byl opravdu výborný, byl málo cítit čajem, byl hodně citronový, hodně sladký a hodně mátový. U jídla jsem dost dobře věděl, do čeho jdu a i jsem byl předem rozhodnutý, že si do Classic burgeru nechám přidat slaninu. Bylo příjemné, že přidání slaniny bylo zdarma. K hamburgeru dostanete v ceně i misku domácích hranolků, tedy smažených bramborových spirálek, to je příjemné zpestření, byly celkem dobře usmažené. Také dostanete mističku majonézy a flašku kečupu. Oboje jsem s hranolkami ochutnal, ale moc na tyhle chutě nejsem. Byli jsme dotázáni, jestli chceme hamburger propéct medium, souhlasili jsme. Donesený hamburger byl ale spíš well done, jen na pár místech byl medium, to je škoda, byl kvůli tomu celkem málo šťavnatý. Chuť byla výborná, možná trošku slanější. Jako druhý hamburger jsem si poručil variantu s BBQ omáčkou a řekl jsem, že to klidně může být bez hranolků. Hamburger jsem skutečně dostal bez hranolků (ale za cenu jako s hranolkami). BBQ omáčka na mne byla moc sladká, takže spíš rušivá, doporučuji Classic burger.
já - Třetinka ledového čaje za 60Kč je dost, byl opravdu dobrý, ale i drahý. Hamburgery se pohybují kolem 230Kč včetně hranolků a jak už jsem říkal, přidanou slaninu do Classic burgeru máte zadarmo. Celkově jsem za dva nápoje a tři hamburgery platil 820Kč.
Klady       The Tavern - hamburgerThe TavernCo očekávám na začátku této série já - Podle komentářů to vypadá na velmi kvalitní hamburgery často srovnávané s Black Dog Cantinou. Ceny jsou přijatelné, tak čekám, že si dám dva a zajím to domácím browniesem, ať je to Black Dogům co nejpodobnější. 
já - Hned jako první musím zmínit, že je v podniku šero až tma, proto vypadají fotky tak, jak vypadají. Celkově je to v Taverně hrozně pěkné, styl bych přirovnal ke Cowboyům, restaurace má klenutý strop v suterénu domu u Riegerových sadů. Na druhou stranu se ale rozhodně potýkají se stísněnými prostory a provizoriem, které je jasně vidět. Topení v restauraci zajišťuje propanová lampa a jídla jsou servírována tak, aby nevznikalo zbytečně žádné nádobí, které by bylo potřeba mýt. Hlavní jídlo přišlo v plastovém košíku s nějakým voskovým papírem a dezert jsem dostal na talířku, s ubrouskem navrchu.
já - Restaurace se nese v méně formálním stylu, takže náš číšník (tipuji spolumajitel) měl na sobě tuším mikinu s kapucí. Podle mne se nejedná o vyučeného číšníka, ale na druhou stranu jsem neměl vůbec žádný problém, byl příjemný. U piv objednaných do 18:00 byla výrazně nižší cena, což jsme se dozvěděli až od číšníka při objednání piva, nikde tato informace předem uvedena nebyla.
já - Jídelní lístek je shodný s tím, který mají na internetu, což je ideální. Samotné lístky mají zalaminované a leží na stole a slouží vlastně i jako prostírání. Ke konci návštěvy jsme si všimli asi tří dalších položek mimo zalaminovaný lístek, tyto položky byly na kartonku nalepeném na držáčku tácků pod pivo, opravdu nás nenapadlo tam apendix jídeláku hledat.
já - Oba jsme si k hamburgerům objednali hranolky, přesněji tedy "Tav mix" a byly to různé bramborové kousky hozené do friťáku, takže hranolky, měsíčky brambor, různé mřížky atd. Porce byla vydatná a na můj vkus byly hranolky udělané přijatelně dobře, přestože určitě ne ukázkově.
já - Ne, že byste se ze 115g burgeru nenajedli, ale za 185Kč bych čekal 200G burger, 115g je málo a nepovažuji ho takhle za výhodnou koupi. Bacon cheddar burger stál 185Kč, porce hranolek 45Kč, 0,25l coly za 30Kč (u té skleničky si nejsem jistý, jestli se navíc nejednalo o 0,2l), pivo před 18:00 za 20Kč, jinak za 36Kč, brownie za 30Kč, blue smoke burger za 159Kč a Tower of power za 179Kč. Celkově jsem za dva lidi se dvěma burgery každý zaplatil 930Kč. A to je hodně, to je hrozně moc na to, že žádnou částí jídla jsem nebyl vystřelen na měsíc a množství pro syté najezení bylo až ze dvou hlavních jídel. Celkem to vychází jakoby na 350Kč za hlavní jídlo a to za normálních okolností nejsem ochotný dát.
Klady      Riccardo - těstovinyRiccardoCo očekávám na začátku této série já - Vůbec nic o této restauraci nevím. Při pohledu do jídelníčku vidíme pohodové pražské ceny 110-160Kč, takže by se mohlo jednat o zajímavý poměr cena-výkon. 
já - Restaurace se nachází blízko Letenského náměstí hned v ulici s tramvajemi, což zajišťuje dobrou dostupnost MHD. Mohli byste se bát hluku tramvají, ale já jsem je vůbec nevnímal. Interiér je malovaný, hodně obložený dřevem a světlo zajišťují decentní kované lustry. Se světlem to není takový problém jako v Taverně, ale i tak se bojím, že v noční době bude v podniku při nejlepším šero.
já - Přišli jsme v hluché době mezi obědem a večeří a mimo nás byly v restauraci jen asi dva obsazené stoly. Servírka byla u našeho stolu okamžitě po usazení a nabídla nám jídelní lístek. Objednal jsem si minerálku, ptali se, jestli jemně perlivou, řekl jsem, že normálně perlivou, dostal jsem jemně perlivou... Servírky byly velmi příjemné, rychlé a jedna mne rozesmála, když na mou otázku, jestli můžeme zaplatit, řekla e-h (prostě takový ten souhlas bez slov, těžko se to píše).
já - Jedná se o klasický lístek z tvrdého papíru přeložený na třetiny. Trochu zvláštně mají horní polovinu lístku věnovanou pizzám a spodní polovina obsahuje ostatní nabídku. Každé jídlo má své číslo, ale servírky neumí podle čísla jídlo objednat, tak se do lístku musí samy dívat. Proč tam ta čísla tedy mají?
já - Plánem pro srovnání tří restaurací čtvrté série je ochutnat Spaghetti alla Carbonara a Lasagne al Forno/Bolognese. Na carbonary jsem samozvaný expert, celkem dlouho jsem zjišťoval, jak se dělají v Itálii, a tento recept jsem několikrát vařil, takže mám v oku a jazyku, jak by měly chutnat. Lasagním zase nasadila laťku kamarádka z třetí řady. Objednali jsme si tedy oboje a v půlce jídla jsme si je vyměnili, abychom ochutnali oboje.
já - Minerálka za 32Kč, čaj za 33Kč, lasagne za 144Kč, carbonary za 126Kč, tiramisu za 65Kč. Pití je v pořádku, hlavní jídla jsou taky pražská dobrá cena a jen to tiramisu ve srovnání třeba s carbonarama je trochu dražší, ale na druhou stranu bylo bezchybné, takže nemám nejmenší problém. Za dvě osoby jsem platil 420Kč.
Uvidíme, jak se předvede Grosseto, které bude asi o něco dražší, ale na druhou stranu by mohli hlavní jídla zvládnout lépe.      Grosseto - těstovinyGrossetoCo očekávám na začátku této série já - Moje nejoblíbenější italská restaurace. Pizzy mají dokonalé, ostatní jídla jsem ochutnal snad jen jednou, vždy bylo vše dokonalé. Proti Riccardovi tu jsou asi o 30Kč dražší, ale to je zanedbatelná cena za záruku dokonalosti. 
já - Přestože jsme přišli v 16:30, tedy přesně mezi obědem a večeří, byla restaurace skoro obsazení. Restaurace je vyhlášená, takže přijít na oběd nebo večeři bez rezervace je sázka do loterie. Restauraci dominuje střední část, kde na očích všem dělají kuchaři pizzy a rovnou je pečou v kamenné peci. Restauraci bych rozdělil na dvě části, hlavní se nachází v kamenné části a další část je dřevěná plně izolovaná přístavba (tuším, že to je kuřácká část restaurace). Ta dřevěná část byla k restauraci přistavěna před několika lety, aby Grosseto bylo schopné pokrýt stále narůstající zájem hostů. Všechny stolečky mají připravené příbory na ubrousku a skleničku. Kamarádce se obzvlášť líbily rolety, které umožňují zatáhnout okna úplně.
já - Po příchodu se vás ujme obsluha a usadí vás ke stolu. Pak šlo všechno jako na drátkách, dokonce až tak rychle, že jsem si ani nestihl vyfotit jídelní lístek. Objednáno jsme měli úplně hned a po hlavním jídle nám byl nabídnut dezert a káva.
já - Jídelní lístek je ve formě čtvercového tlustšího sešitu v kroužkové vazbě. Mají oddělený dezertní lístek, takže po hlavním jídle už vám nemusí nosit celý velký jídelák, ale přinesou vám jen malé papírové desky velikosti přibližně A5.
já - S kamarádkou jsem se domluvil, že si dáme špagety alla carbonara a boloňské lasagne. Kamarádka si objednala boloňské špagety, ale neřešil jsem to a já jsem si dal lasagne.
já - Minerálka 34Kč, špagety 135Kč, lasagne 175Kč, tiramisu 89Kč. Cena pití byla přiměření, špaget taky. Lasagně mi připadaly zbytečně dražší než by napovídal zbytek. Tiramisu bylo drahé, ale kvalitní. Celkově jsem za dva lidi platil 490Kč, což mi přijde v pohodě. Běžně do Grosseta chodím na pizzu, jíž je opravdu velká porce a ceny se pohybují kolem 140Kč, což je cena v příjemném prostředí a s příjemnou obsluhou opravdu bezvadná.
Grosseto je zajímavým příkladem restaurace, která je úspěšná, chová se ukázkově ke svým hostům a přitom není drahá, řekl bych, že ideál restaurace v ČR. Trochu mne zklamaly ty lasagne, protože jsem čekal super zážitek, místo toho byly spíš průměrné. Takhle Grosseto můžu s klidem doporučit na pizzu, ale na těstoviny si mne ještě bude muset získat.      Klášterní šenk - českéKlášterní šenkCo očekávám na začátku této série já - V této restauraci už jsem kdysi byl, ale tehdy jsem byl nějak nemocný, tak si zážitek ani trochu nepamatuji. Restaurace je laděná do staročeského stylu. Trochu mi leze na nervy tahle vnucovaná staročeskost v jazyku použitém při psaní jídelníčku. Ale na jídlo se moc těším. Ceny jsou už i na mne nadprůměrné (řekněme 250-350Kč za pořádné hlavní jídlo). 
já - Jedna z nejzajímavěji umístěných restaurací, kam jsme se zatím v rámci testu restaurací podívali. Nachází se ve dvoře Břevnovského kláštera. Interiér restaurace je laděný do příjemného staročeska, interiér je dřevěný, zdi jsou opukové a v čele místnosti hoří oheň v krbu. Opět bych se zastavil u osvětlení, se kterým jsem osobně problém neměl, protože jsem seděl přímo proti světlu, ale dva stoly vedle už bych se tmou skoro bál. Však to taky vidíte na fotkách, jak už jsou do oranžova.
já - Klasické schéma s obsluhou, která se vás ujme hned při vstupu a uvede vás až ke stolu, kde vám předá jídelní lístky. Kamarádce navíc odebrali kabát a pověsili ho na věšák. U jídel nám doporučili vhodnou přílohu. Ale asi už teď musím zmínit příhodu, kterou si mne úplně nakonec opravdu znepřátelili. Když jsem řekl, že chci zaplatit, přinesli mi krabičku s účtem. Platit jsem měl 645Kč, dal jsem dovnitř 700Kč a krabičku odložil stranou, aby bylo jasné, že už jsem platbu vyřešil. Po chvíli přišel číšník a zeptal se, jestli už krabičku může odnést. Řekl jsem, že ano, a to bylo naposledy, co jsem o ní slyšel. Opravdu hodně mne naštvalo, že mi krabičku nepřinesli zpátky s vrácenými penězi, abych si mohl odebrat peníze, které jim nechci dávat jako dýško. A udělat to mají, i kdybych platil 1999Kč dvoutisícovkou. Obecně dávám dýško malé, protože si myslím, že každý obchodník má cenu svých služeb znát a za tu cenu je nabízet. Osobně bych tedy dýško nedával žádné, ale když už to v naší zemi je zvykem, tak na nějaké desetikoruny nahoru zarovnávám. Takhle bych jim z 645Kč dal 660 nebo 670Kč, ale určitě ne 700.
já - Už jsem říkal, že jídelní lístek mají laděný do staročesky vulgárního duchu, který mi není příjemný. Vybírat z kategorie "Masa kus pro bečkáře obžerný" mi opravdu není příjemné. Ale třeba to někoho baví. Samotné provedení jídelníčku se mi velmi líbilo. Jednalo se o velké kovové plato s papíry připevněné zboku do listovací podoby.
já - Nejvíc mne překvapilo, že jsme zdarma dostali bochníček domácího chleba a čtyři bobky dvou domácích pomazánek. Chleba byl perfektní, úplně čerstvý a měkoučký. První pomazánku bych identifikoval jako rozemletá škvarková a druhá byla nějaká tvarohová s tuším pažitkou, obě byly dobré. Pro dva lidi byla porce předkrmu opravdu velká a po jeho snězení jsem se už skoro cítil sytý. Moc tenhle tah nechápu - dají mám předkrm zadarmo (jejich ztráta) a nedáme si pak kvůli tomu dezert (nemají zisk). Ale z pohledu hosta paráda.
já - Malé nealko pivo 25Kč, minerálka 30Kč, králík na smetaně 265Kč, koleno 325Kč. Dohromady tedy 645Kč, ale nedobrovolně jsem zaplatil 700Kč. Z cen jsem trochu rozpačitý, hlavní jídla jsou nadprůměrně drahá, ale pití je normálně drahé a zdarma dostanete parádní předkrm. Koleno za tuto cenu dle mého názoru nestojí, to by muselo být lépe vymyšlené ochucení.
Klady     divoká karta - Pivnice pod PetřínemPivnice pod PetřínemCo očekávám na začátku této série já - Vymyslel jsem si šílenost v podobě divoké karty, abychom navštívili i nějaký podnik, kam bychom se jinak vůbec nemuseli dostat. Dohodneme se na dvojciferném čísle. Půjdeme z Bořislavky tak dlouho, až uvidíme tolik restaurací, na jakém čísle jsme se dohodli. Do té poslední půjdeme a otestujeme ji. Cesta za divokou kartoujá - S kamarádem jsme si předem řekli, že půjdeme směrem Smíchov. Já jsem řekl číslo 30, on 60, tak jsme šli na 45. restauraci. Došli jsme na Malou stranu, konkrétně k Hellichovce, kde 45. restaurací byl suterénní podnik Pivnice pod Petřínem. Prostředí
já - Na první pohled z venku nevypadala restaurace úplně přitažlivě, ale po vstupu jsem byl překvapen, že je skoro plno a že podnik není zakouřený. Uvnitř je čisto a byl jsem až překvapen z počtu cizinců (tak 2 stoly z deseti, tipuji ze oboji byli Rusové). Přesně takhle si představuju komunistický podnik, který prodělal úspěšný přerod do roku 2013. Mírné mínusbody bych udělil za trochu soli na dně sklenice, ve které byly příbory.
já - Vypadalo to, že celý podnik měl pod palcem jediný číšník (hned na titulní straně jejich webových stránek), který měl vše pod kontrolou a vše v pohodě stíhal včetně vtipkování s hosty. Řekl jsem si, že vyzkouším si něco nechat doporučit, tak mi vyjmenoval půlku jídeláku. Čekal jsem spíš doporučení jednoho jídla, ale lepší než odpověď "To záleží, na co máte chuť"
já - Podnik funguje na bázi denního menu s hotovkami. Těch bylo při naší návštěvě deset a spolu s denní polévkou byly vytisknuté na volném papíru velikosti asi A5. Jednalo se o samé české klasiky jako kachna, kuře, svíčková, guláš, koleno, řízek, bok, krkovice a jako polévka byl slepičí vývar. Nápoje byly umístěné v klasickém stojacím lístku na stole. Potěšila mne přítomnost točené limonády.
já - Dal jsem si točenou limonádu, slepičí vývar a guláš s houskovými knedlíky.
já - Ceny byly úplně lidové - Guláš za 99Kč, Kuře za mírně vyšších 135Kč, polévka za 25Kč, půllitr limonády za 25Kč (to je velmi příjemná změna proti nějakým 36Kč za 0,2l coly jinde), kamarádova minerálka nevím a ani jsem nezjistil, jak účtovali pečivo. Podle závěrečného účtu něco jako 312Kč bych tipnul, že pečivo bylo přiúčtované. Dohromady jsem za dva lidi zaplatil 320Kč.
Jsem velmi spokojený, jak divoká karta dopadla, přesně takhle jsem si to představoval. Navštívili jsme podnik, kam bych se jinak určitě nedostal, a v klidu tento podnik můžu doporučit.       Concodria - těstovinyConcodriaCo očekávám na začátku této série já - Stránky mají hnusné, ale menu vypadá velmi rozumně a ceny jsou také v pohodě. 
já - Restaurace se nalézá na Náměstí Míru. Dorazili jsme bez rezervace a měli jsme štěstí, protože bylo skoro plno. Uvnitř je tak 20 stolů pro dva nebo čtyři lidi. Interiér byl pěkný a čistý, jen zase jednou bylo trochu méně světla (poznáte podle nebílé bílé na fotkách).
já - Ihned po usazení jsme dostali jídelní lístky a byly jsme dotázání na pití. A stejnětak okamžitě nám byly po dojedení nabídnuty káva a dezert. Obsluhu tedy musím pochválit za učebnicový výkon.
já - Jídelní lístek byly papírové listy ve složkách v deskách s nějakým umělohmotným polstrováním. Listy uvnitř byly držené nějakým gumovým provázkem, takže nejdřív se první strany tvářily, že je budu muset držet, abych se koukal na další, ale pak už v úchytném systému něco přeskočilo a dalo se listovat normálně. Celkově dělal lístek trochu humpolácký dojem. A přestože bylo vše čitelné, byl lístek kvůli zbytečnému listování méně přehledný. Jedna zalaminovaná A4 by byla lepší.
já - Pizzerii jsem měl doporučenou pro dobrou pizzu, ale v rámci srovnání jsme si dali carbonary a lasagne.
já - Třetinka minerálky za 34Kč, špagety za 135Kč, lasagne za 165Kč, tiramisu 75Kč. Celkem jsem za dva lidi zaplatil 520Kč. Hodnocení výhodnosti bych rozdělil na dvě části.
Celkové hodnocení jídla je velmi špatné. Podnik je dobrý, ale v kuchyni nestíhají nebo neumí. A jestli mají dobré pizzy? To nemůžu potvrdit. Prostě nemají mít v nabídce něco, co není perfektní.       Kulaťák - českéKulaťákCo očekávám na začátku této série já - Také nejednou doporučované. Staropramen má Potrefenou Husu, Prazdroj má Kulaťák, uvidíme, jaký bude rozdíl pro nepivaře. Z poledního menu máme na Prahu velmi levné hlavní jídlo za stovku nebo ze stálého lístku máme největší české pecky jako kachnu, guláš, svíčkovou, řízek, vrabce, koleno za OK pražské ceny většinou mezi 160 a 200Kč. Jak se znám, tak nejspíš vyzkouším jejich kachnu. 
já - Restaurace Kulaťák se nachází na dejvickém Kulaťáku, tedy Vítězném náměstí. Restaurace mi zvenku připadá dost nenápadná, protože, jsem si ji sám od sebe nikdy neuvědomil. Na vnitřním prostředí mne ohromně potěšilo zrcadlo na zdi, protože díky tomu do restaurace vidíte, i když jste otočení do zdi, a můžete tak sledovat, jestli vám už nesou jídlo.
já - Obsluha mi nijak v mysli nezůstala, vše bylo v pořádku a na konci nám byla nabídnuta káva.
já - Jídelní lístek je z takového papíru s voskovou vrstvou, měl rozměr velkého čtverce a byl přeložený na svislé čtvrtiny. Z vnitřní strany byla jídla a z vnější byly nápoje. Ještě byl na stole stojánek s polední nabídkou pro aktuální týden, každý den tři jiná hlavní jídla a jedna polévka.
já - Přišel jsem ne moc hladový, tak jsem šel rovnou na hlavní jídlo. Dal jsem si čtvrt kachny. K ní jsem si s kamarádkou napůl dal karafu citronády, kterou jsem objednal omylem místo vody s citronem (20Kč rozdíl). A nějak tu citronádu nedokážu přesně identifikovat, měla tmavou jakoby čajovou barvu, ale chuť časová nebyla, byla dost nevýrazná. Nicméně nápoje bylo dost a za dobrou cenu. Kamarádka si dala panenku na fazolkách se slaninou, ochutnal jsem jen sousto a trochu mne tam rušila přítomnost česneku, jehož několik plátků bylo na talíři.
já - Čvrtkachna za 199Kč, panenka za 239Kč, 0,7l citronády za 60Kč. Takže cena nápoje je mírně výhodnější, kachna je celkem běžná a panenka trochu nadprůměr. Vzhledem k mé spokojenosti myslím, že za dvě osoby zaplacených 520Kč je odpovídajících.
Klady      U Topolů - kachnaU TopolůCo očekávám na začátku této série já - Nedávno změněná restaurace, kterou mi doporučil nejeden kamarád. Dříve jsem se jí vyhýbal jako čert kříži, protože jsem znal její dřívější podobu a to byl humus, prostě zakouřená hospoda. V jídelním lístku mi dělá radost možnost objednat kachnu nebo husu (hlasuju pro kachnu) nebo ze stálého lístku bych to viděl na nějakou jednoduchou českou klasiku (guláš, žebra, ...). Čekám průměr, snad příjemně překvapí. 
já - Podnik má oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Přišli jsme odpoledne, kdy v podniku bylo hostů málo, ale myslím, že ve večerních hodinách může být problém, že dostat se do nekuřácké části vyžaduje projít přes část kuřáckou. Podnik je čistý, i když je na stylu vidět, že dřív to rozhodně nebyl nic nóbl.
já - Na stránkách mají na v sekci jídelního lístku na první straně jídla na objednávku den předem. Patří mezi něj husa a kachna nebo jehněčí nebo vepřové koleno. S kamarádkou jsme se tedy dohodli na kachně a včas ji objednali.
já - Usadili jsme se v nekuřácké části a hned se nás ujala servírka, které jsme oznámili, že máme objednanou kachnu. Hned věděla, řekla, že kachna je připravená a zeptala se, jestli ji mají rovnou začít nosit. Hladově jsme potvrdili. Po přinesení kachny nám oznámila, kolik vážila, protože se její cena odvíjí podle váhy. A dál už nás nechala nerušeně hodovat a asi dvakrát je přišla zeptat, jestli něco nepotřebujeme.
já - Říkal jsem, že bychom chtěli nějakou malou kachnu, protože přijedeme jen ve dvou, ale nevěděl jsem, jak se s tím popasují, jestli dostaneme nějaké nesmyslně obrovské půlky, nebo jestli třeba dostaneme každý čtvrtku. Dostali jsme skutečně každý půlku, ale jejich rozměr byl celkem smysluplný. Zato úplně mimo realitu byly knedlíky. Kynutých jsme dostali asi 14 a bramborových asi 24, tedy 19 knedlíků na osobu. Na bramborových knedlících byla kolečka osmažené cibule a ještě jsme dostali nádobku s výpekem. Kachna byla perfektní, kůrčička dokonalá. Zelí jsme dostali opět červené i bílé. Bylo takové nudnější než na Kulaťáku, protože bylo sušší. Špatné nebylo, ale kulaťácké bylo lepší. Kynuté knedlíky byly domácí a dobré, ale nejvíc jsem ocenil ty bramborové, těch jsem podle výpočtů snědl snad 13. Občasné doplnění o cibulku bylo také příjemné. Kdyby bylo zelí na úrovni Kulaťáku, jednalo by se o úplnou pecku.
já - Minerálka 25Kč, 0,4l Kofola 24Kč (1dl za 6Kč) a Kachna včetně všeho příslušenství (to v ceně kachny) 391Kč. Celkově jsem za dva lidi zaplatil 450Kč nebo 460Kč. Dost dobrá cena, když uvážím, že to byla porce spíš pro čtyři lidi než pro dva.
Klady    Kajetánka - uvidímeKajetánkaCo očekávám na začátku této série já - Nově opravená ruina, kolem které jsem se pohyboval v dobách základní školy. Nabídka je trochu sterilní a bez nápadu, vaří samé moderní jistotky v podobě libového masa a těstovin. Těstoviny za pohodovou cenu, masa na můj vkus drahá (200g biftek za 400Kč). Nicméně polední menu za 140Kč nabízí už výrazně rozmanitější jídla. Doufám, že se shodneme na poledním čase konání. 
já - Vila kajetánka se nachází v asi rok otevřeném krásném veřejném parku. Není mi úplně jasné, kdo rekonstrukci financoval, protože přeměna z původního lesíka bezdomovců na park s rybníčky musela být hrozně drahá. Celá rekonstrukce parku ještě není hotová, protože ještě dnes je v areálu několik bagrů a dělníků a asi pracují na dalším rybníčku. Před vilou se nachází přímo v trase příchodu několik štěrkových až mírně bahnitých čtverců. A až po prohlédnutí fotek na jejich stránkách mne nenapadlo, že se v těchto místech v létě nalézají koberce a na nich další místa k sezení. Interiér je nádherný, budova je původně ze 17. století, čemuž odpovídá například kostkovaná kamenná podlaha. Nábytek se střídmý a velmi pěkný, jen mne trochu rušil pohled na polstrované rohové lavice. Když jsme přišli, byla v celém podniku jen jedna skupinka, po jejich odchodu jsme byli až do konce sami.
já - Při příchodu se vás ujme obsluha, přijme informaci o rezervaci a uvede vás na místo. Obsluha byla pohotová a slušná. Jen nás trochu překvapilo, když najednou bez zeptání otevřeli okno a asi pět minut na nás nechali foukat svěží jarní vzduch. Placení probíhalo mně nejpohodlnějším způsobem, tedy přinesením účtenky v zavřených deskách, odnesením a přinesením vrácených peněz.
já - Restaurace má některé své části dost rozporuplné, mezi hlavní patří právě jídelní lístek, který se dělí na stálý, denní a jakýsi akční. Prezentaci jídelního lístku na internetu se budu věnovat úplně nakonec. Stálý jídelní lístek má pevné voskové desky a uvnitř jsou přehledné potisknuté nažloutlé papíry. Denní nabídka je na bílém papíru volně vložena do desek. Celé desky mají chytrý posouvací hřbet, takže je v případě potřeby možné obsah nabídky jednoduše změnit výměnou některého z listů. Akční nabídka je vytisknutá ve stylu restaurace na papíře, který leží uprostřed stolu. Z akční nabídky jsem si vybral flammkuchen s cibulí a slaninou, ale bylo mi sděleno, že věci z této nabídky už nemají. Tak proč teda tenhle papír na stole mají?
já - Původně jsem si chtěl dát něco z poledních menu, ale když jsem si všiml, že dělají hamburger, tak jsem si řekl, že ho taky srovnám. A udělal jsem moc dobře. Hamburger inzerují jako "XL domácí hamburger se slaninou, cheddarem, zeleninou a hranolky". Neřekl bych sice, že to byl nějak extra velký hamburger, porce byla spíš menší, tipnul bych 120-150g masa. Nicméně obsah byl úplně ukázkový: salát, burger, krásně osmažená slanina, plátky rajčete, plátky cibule, kyselá okurka (tu nemusím) a majonéza. Vše bylo v krásně do křupava rozpečené housce. Hranolky byly mírně podprůměrné, takové méně udělané, mám je rád hodně udělané. Už po hamburgeru samotném jsem byl pěkně najezený a porce hranolek mne pak zasytila úplně, že jsem si nedal ani dezert. Mimochodem dezert ani kávu se nám číšník nesnažil nabídnout nijak moc aktivně. Kdyby byl přinesl dezertní lístek a nabídnul mi nějaký domácí dezert, byl bych podlehnul.
já - Kamarádka měla denní menu za 139Kč včetně nápoje, já jsem měl hamburger za 149Kč a 39Kč za 0,3l colu. Celkem jsem za dva lidi zaplatil 350Kč. Celé jídlo za 140Kč je v Praze super. A 150Kč za hamburger je v rámci mých testů také velmi dobrý výsledek. Chuť bych zařadil na naprostou špičku dosud testovaných hamburgerů. Řekl bych, že byl určitě lepší i než v Moodu, jenže v Moodu je za 230Kč a v Kajetánce za 149Kč. Jasným vítězem je Kajetánka a myslím, že máme horkého favorita na nejlepší poměr cena-výkon v této sérii.
já - Ještě netradičně přidám můj celkový dojem z elektronického světa. Často vídám na facebooku reklamu na Vilu Kajetánku na nějakých slevomatech a podobných. A nemůžu si pomoct, ale inzerování na slevomatu mi připadá pro zoufalce. Když jsme tam byli a byli jsme prakticky jediní hosté, člověk by si řekl, že tam asi něco nefunguje. Jenže v kuchyni to asi nebude. Spíš to bude nevhodnou propagací navenek. Na budově je jen mikroskopická cedulka (asi to bude nějaká podmínka památkářů), takže z hlavní ulice nikoho nenapadne, že ta budova je restaurace. Na plotě pak je sice osvětlený billboard, ale na můj vkus moc přeplácaný - asi 6 fotek a nějaké krásnější písmo, takže není vše na první pohled čitelné. Taky restauraci nepřidává, že nemá nějaké jasné parkoviště. Další negativní dojem na mne nechávají jejich internetové stránky, protože když jsem se na ně před několika dny díval, tak box "Nabídka z Kajetánky" zasahoval do ostatních položek z jídelního lístku a polední menu (mimochodem vloženo z lunchtime.cz) jim zase nezobrazovalo pátek. Nicméně ke cti jim jde, že když jsem je na to upozornil, obrátil se na mne jejich webmaster, nechal si problém popsat a během asi dvou dnů problém opravili a informovali mne o tom. A další věcí, co asi odrazuje návštěvníky je fakt, že restaurace není zaměřená na žádnou konkrétní klientelu. Když nabízí poměrně levné obědové menu za 139Kč, tak jak může být v nabídce předkrm za 179Kč? Ten jídelní lístek by potřeboval dost sjednotit. Protože takhle jim tam nechodí běžní lidi na jídla, protože se ani nepodávají na zbytek menu, když je hned předkrm poučí, že ty ceny nebudou pro ně, ani tam nechodí lidi na dražší jídla, protože si říkají, že ta kvalita bude jen nějakým kompromisem, když se tam vaří i za řekněme 100Kč (bez pití). Závěr
V Kajetánce kuchař rozhodně ví, co dělá.      Katsura - JaponskéKatsuraCo očekávám na začátku této série já - Taková řízená náhoda. Asijské chutě mám rád, ryby mám rád, ale o této restauraci skoro nic nevím. Na internetu jsem nenašel ani ceník. Doufám, že to nedopadne tak, že přijdeme a zjistíme, že hlavní jídlo stojí 1.000Kč. To ještě zkusím prověřit u kamaráda, který mi restauraci doporučil. (Tak prý předkrmy 70-290Kč, hlavní jídla 180-410Kč, dezerty 80Kč.) Prý je schovaná dvě patra pod zemí u garáží hotelu Diplomat. No, jsem zvědavý. Jsem připravený ochutnat více jídel a utratit dost peněz. Čekám, že to bude nejdražší návštěva čtvrté série. 
já - Rozhodl jsem se, že od této chvíle budu u restaurací hodnotit i jejich prezentaci na internetu, protože podle tohoto faktoru sám často vybírám. A když nějaký podnik na internetu není k nalezení, skoro jako by pro mne neexistoval.
já - Restaurace se nachází uvnitř hotelu Diplomat na Evropské. Zvenku o ní není snad ani zmínka a až uvnitř hotelu si člověk, který jde přímo do Katsury, všimne cedulky u jednoho z výtahů, že tímto výtahem se tam v druhém podzemním patře dostanete. Trochu mne zaskočilo, že restaurace není otevřená pořád, ale jen na obědy (11.30-14.00) a večeře (18.00-23.00, neděle trochu posunutá), přičemž v úterý mají zavřeno úplně. Prostředí je prostorné a čisté, při příchodu vidíte pult s čerstvým rybím masem.
já - Dočetl jsem se na internetu, že obsluha je čistě japonská a mají problém se dorozumět i anglicky, toho jsem se hodně bál. Naštěstí byl v restauraci český číšník, který se o nás celou dobu staral. Vzhledem k tomu, že japonskou kuchyni vůbec neznám, řekl jsem si, že si nechám jídla doporučit. Číšník tím byl velmi překvapen, ale nakonec mi asi tři jídla doporučil. Zajímavé bylo, že poté, co nás obsloužil, se vždy od stolu vzdaloval otočený k nám a občas se ještě zastavil a pár sekund nás pozoroval. Předpokládám, že to je nějaký japonský zvyk, moc příjemné mi to nebylo. Obslouženi jsme byli hned po usazení a při objednávce jídel jsme byli informováni o odhadované době přípravy.
já - Jídelní lístek byl v tvrdých deskách a listy A4 vloženými v pevných igelitových stránkách. Lístek obsahuje český, anglický i japonský popis, což znamená opravdu hodně textu, takže je jídelák opravdu rozsáhlý, asi 12 listů. Jídelní lístek byl celkově laděn do růžova a to včetně textů. Font byl taky nějaký roztažený do šířky, takže se četl dost nepohodlně. Uprostřed stránky byl růžový pruh, o němž jsem si myslel, že odděluje jednotlivé druhy jídel, ale až ke konci jsem si všiml, že se naopak jedná o nadpis jídel na dané stránce, opravdu matoucí. Číšník při doporučování v jídeláku trochu tápal se slovy, že je jídelák nový. Pak mi tedy ale není jasné, proč mají některá místa přelepená nálepkami "Vyprodáno", někde mají nálepku s akcí a jinde mají překlep opravený bělítkem. Co to do prčic je? Vytisknutí nových stránek může pro všechny jídeláky vyjít na maximálně několik set korun, tak proč to sakra neudělají. A ještě jsem narazil na popis, který jsem nepochopil "3 nigiri + 1 rýžová rolka (6ks)". Buď neumím počítat, nebo je chyba někde na jejich straně.
já - Hned po usazení jsme dostali mističku se smaženým nuggetem nějaké ryby. Byla to taková jednohubka, dobrá.
já - Cena je velmi vysoká, úplně mimo mé relace, ale řekl jsem si, že na doporučení a s dobrými referencemi si udělám příjemný gastronomický zážitek, který si pak třeba za dva roky zopakuju. Bohužel jsem s jídlem spokojený nebyl ani trochu. Ceny také vytvářel nějaký generátor náhodných čísel. Bonaqua 0,25l za 50Kč? Heh. Už Cola 0,33l za 50Kč je dost, ale míň obyčejné bublinkaté vody za takovou cenu. Když navíc uvážím, že na Fantu měli akci, takže byla třetinka za 30Kč (to je zase dobrá cena, tak jsme si ji dali), tak ta voda je úplně mimo. Buta Kimchi 170Kč, Tempura 270Kč, Tempura Udon 290Kč, Okonomi yaki 250Kč, 2x čajová zmrzlina po 90Kč. Ceny z říše pohádek. Nevadí mi jednou za čas utratit za dobré jídlo, ale za jídlo, se kterým jsem byl nespokojený, zaplatit dohromady 1270Kč, to teda ne.
Stejně jako v Savoyi se vyhlášená restaurace ukázala, že vůbec nesplňuje má očekávání a už vůbec ne s přihlédnutím k ceně.
           Bohemia Bagel - hamburgerBohemia BagelCo očekávám na začátku této série
já - Jak se nám Cowboyové přetransformovali z hamburgeru na steak, zdá se mi, že je hamburgerů v této sérii málo. Na poslední chvíli tedy ještě dva podniky přidávám. 
já - Restaurace se nachází na hlavní ulici s tramvají pod Parkhotelem v Holešovicích. Už několik let kolem ní jezdím, ale nikdy jsem si jí nevšiml, zvenku je celkem nenápadná s černými cedulemi. Uvnitř se mi restaurace dost líbí, přirovnal by ji k tak 8x větší Black dog cantině. Bohužel je restaurace kuřácká.
já - Obsluhovaly nás dvě slečny ve svých řekl bych pokročilejších třicátých letech. A byl to takový dost nudný průměr. Nebyly pomalé, ale určitě nám třeba talíře mohly odnést dřív, také nám mohly nabídnout dezert hned po dojedení (dali nám tak 5 minut pauzu, což mi vadilo, takže jsem si dezert neobjednal) nebo se mohly při obsluhování usmívat.
já - Jídelní lístek je tvořen papírovými deskami, do kterých se vkládají vytisknuté listy A4, jednoduché a účinné. Menu je psané česky a anglicky, čeština tvoří levý sloupec, angličtina sloupec pravý a ceny jsou uprostřed mezi nimi. Připadalo mi to trochu nepřehledné, ale přijatelné.
já - Šel jsem na jistotu na Bohemia Hamburger s cheddarem a slaninou. Při objednávání jsme byli dotázáni, jestli chceme hranolky, salát nebo napůl. Že jsou tyto přílohy v ceně, jsem nějak přehlédl, informace je napsaná v záhlaví části Burgery. Dal jsem si hranolky, kamarádka napůl.
já - Cola 0,3l za 35Kč, Ice tea 0,5l za 59Kč, 2x Hamburger po 175Kč, celkově jsem za dva lidi platil 460Kč. Řekl bych, že totální průměr. Když jsem platil, přinesli mi účet v nějakých reklamních deskách České spořitelny, které byly navíc ve spodní části nějak propálené, ostuda.
Kdyby vyladili tu omáčku do Hamburgeru, jednalo by se o super nabídku, takhle je jen dobrá.      Lokál - českéLokálCo očekávám na začátku této série já - Opět vícekrát doporučovaný podnik, který jsem v minulých sériích odložil, protože se mi nějak nezamlouval svou nabídkou jídel kategorie školní jídelna. Ale patří do skupiny Ambiente, tak očekávám, že to bude perfektní zážitek s objevem, že i školní jídla můžou být výborná. Ceny jsou velmi lidové, opět kolem stovky. Uvidím, jak budou porce velké, protože by mne celkem lákalo vyzkoušet dvě jídla. Podobně jako u Topolů se trochu bojím průměru, ale očekávám příjemné překvapení. 
já - Lokály existují tři, my jsme byli v Lokálu v Dlouhé ulici mezi náměstím Republiky a Staromákem. Podnik je óooobrovský, snad 60m dlouhý. U vstupu je asi pět stolů rezervovaných pro štamgasty a celý zbytek je pro běžné návštěvníky. Přišli jsme v 12:30 a podniky byl úplně plný obědvajícími.
já - Obsluhy je v podniku plno, všichni kmitají jak včeličky, každý je specializovaný na nějakou činnost (objednávání, polévky, hlavní jídla, ...). Obsluha byla příjemná.
já - Jídelní lístek je v Lokálu specifický, protože mají pouze denní lístek a tento lístek nemají na internetu ani den předem, takže když se rozhodujete, do kterého Lokálu půjdete, musíte být dost operativní, protože nabídky Lokálů se od sebe liší. Nabídka je vytisknutá na samostatném papíře A4, jejichž kus leží na stole pro každého hosta. Všimnete si, že hlavní jídla mají velmi dobré ceny kolem 100Kč, ale třeba pití nebo dezerty jsou celkem drahé cca 40Kč/kus.
já - Váhal jsem, jestli si dám polévku. Kamarádka si ji objednala, já nejdřív ne, ale když se mne servírka zeptala, jestli já si polévku nedám, tak jsem si ji dal taky. A dobře jsem udělal, že jsem se nechal nenásilně přesvědčit. Zelňačka s klobásou byla výborná, nešlo jí vytknout vůbec nic. A dokonce byla servírovaná na teplém talíři.
já - 0,3l oranžády po 38Kč, lívanečky za 105Kč, polévka po 39Kč, výpečky za 95Kč, knedlíky zvlášť za 35Kč a věneček za 39Kč. Oranžáda byla dobrá, jen si myslím, že by bylo dobré trochu zapropagovat, že se jedná o čerstvý výrobek a ne žlutou limonádu. Lívanečky mi připadají OK. Výpečky včetně knedlíku za 130Kč je vzhledem k neomezenému množství jídla dobré. Polévka super nejlepší. Věneček obyčejný, za což je 39Kč moc. Celkově jsem za dva lidi platil 450Kč.
Klady      ShrnutíStejně jako v předchozích sériích je shrnutí to nejdůležitější a nejvíc se na něj těším. Vyzdvihnu nejlepší jídla, nejlepší poměry cena-výkon, obecně nejlepší, ale zdůrazním i mou nespokojenost.Největší zklamání, aneb dobrým průměrem mne neokouzlíZklamalo mne něco skutečně podprůměrného, nebo se jedná o slušný průměr, který ale v konkurenci prvotřídní kvality neobstojí?...Concordia Concordia měla suverénně nejhorší jídlo ze všech dosud testovaných restaurací. Jen jedno jídlo bylo slušné, ostatní podprůměrné až hnusné. Když už si tiramisu neumí udělat, tak herr gott, ať neprodávají radši nic než ten kupovaný chemický hnus. Klášterní šenkKdyž mi obsluha při platbě 700Kč za účet v hodnotě 645Kč nepřinese vráceno, je pro mne celý podnik zlodějský, nikdy ho nikomu nedoporučím a už tam nikdy ani nepáchnu. The TavernÚdajně parádní hamburgerový podnik. Všechno srazil na kolena plátek masa o váze 115g místo aspoň 150g nebo lépe 200g, navíc při nemalých cenách. Takže extrémně špatný poměr cena výkon. KatsuraSázka do loterie s japonskou kuchyní. Jídlo mne velmi zklamalo a bylo navíc extrémně drahé, takže opět extrémně špatný poměr cena-výkon. GrossetoS velkým odstupem pak v této kategorii zmíním Grosseto, které v žádném případě nebylo špatné, ale čekal jsem aspoň o úroveň lepší výkon, takže jsem zklamán z průměru. Nejlepší jídla v restauracíchTiramisu - Riccardo a Grosseto
Ačkoliv je restaurace Riccardo italská spíš amatérsky než profesionálně, oceňuji, že tiramisu připravili vlastní a bylo velmi dobré.
Kulaťák a Topolové mají ke kachně odlišný přístup. V Kulaťáku dostanete za dvě stovky čtvrt kachny s perfektně ochuceným zelím a knedlíky v rozumném množství. Na proti tomu U Topolů dostanete za dvě stovky kachny celou půlku a k tomu tolik knedlíků, že je nemáte sebemenší šanci sníst. Zase zelí měli mírně podprůměrné. Srovnání hamburgerů jsem se zvolna začal věnovat už v první sérii a systematicky vyhledávám doporučené podniky. Bylo pro mne tedy překvapením, že jsem dle mého názoru téměř dokonalý hamburger dostal v restauraci, kam jsem původně na hamburger vůbec nešel. Nejlepší poměr cena-výkonLetos žádného do očí bijícího vítěze této kategorie nemáme.Nejlepší restauracePodle shrnutí všech hodnocených kritérií.Vila Kajetánka Byl jsem opravdu mile překvapen krásou prostředí, příjemnými cenami a hlavně úplně neočekávaně dobrým hamburgerem. Kamarádka si své jídlo také pochvalovala. Ve Vile Kajetánka evidentně kuchař ví, co dělá. Ještě by mohli zamakat na propagaci a věřím, že je bude čekat velmi světlá budoucnost. CowboysÚplně jiná liga než ostatní restaurace v této sérii. Rovnat by se jí mohl jen Café Imperial z první série. Viděli jsme ukázku perfektní obsluhy a prvotřídního jídla. Ceny jsou sice rozhodně vyšší než bych v restauracích chtěl normálně platit, ale zážitek byl tak pozitivní, že se budu snažit Cowboye navštívit v nějaké z dalších sérií konečně na ten jejich hamburger. ZávěrV nejbližší budoucnosti se chystám na Prague Food Festival, kde jsem proti loňsku pořídil 50 grandů místo loňských dvaceti. Bude to suverénně nejdražší kulinářský zážitek, ale loni jsem byl tak nadšený, že jsem si řekl, že letos toho chci ochutnat co nejvíc. O PFF 2013 vás bude čekat samostatný článek.A dále pak budeme pokračovat s pátou a šestou sérií testu restaurací s tím, že se do obou pokusím nacpat divokou kartu. Ale to bude snad nejdřív v půlce prázdnin, abych si taky trochu od této mé povinnosti odpočinul. Pátá série bude opět velkou sázkou na náhodu, protože plánuji vyzkoušet nějaké slevomatové akce a pak restaurace v Praze a okolí, které se dobře umístily v pořadu Ano, šéfe!. Šestá série pak bude zase normální plná doporučených podniků, takže mi prosím ve formuláři níže podniky doporučujte. Plánuji udělat trochu otevřenější přihlašování zájemců na post zvaného hosta a doporučování podniků je jeden ze způsobů, jak se dostat na přední místa. Chcete být víc v obraze? Sledujte X-COMputers.eu na Facebooku nebo Twitteru. Návrhy na další sérieProsím pokračujte v doporučování podniků, které stojí za to navštívit. |
| Nr | Query | Error | Affected | Num. rows | Took (ms) |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | SELECT (wk_id) AS `ConfigurationCategory__id`, (wk_title) AS `ConfigurationCategory__title`, (wk_url) AS `ConfigurationCategory__url`, `ConfigurationCategory`.`wk_id` FROM `xcompute2`.`webkat` AS `ConfigurationCategory` WHERE 1 = 1 ORDER BY (wk_order) ASC | 8 | 8 | 1 | |
| 2 | SELECT `Composer`.`ws_order`, (ws_id) AS `Composer__id`, (ws_name) AS `Composer__title`, `Composer`.`ws_kat` FROM `xcompute2`.`webses` AS `Composer` WHERE `public` = '1' AND `Composer`.`ws_kat` IN (7, 22, 6, 15, 24, 23, 5, 25) ORDER BY `ws_order` ASC | 21 | 21 | 1 |